Články
13.12.2008 - Iva Veselá
Proč se u nás nevyrábí BIO řepný cukr?
Řepný cukr v biokvalitě vyrábět lze. Rozdíl je v tom, že výrobce musí oddělit kovnenční produkci od ekologické, zároveň není možné při výrobě bio řepného cukru používat některé látky (stanovené Nařízením (EHS) 2092//91 o ekologickém zemědělství), jako např. vločkovací činidla, které ale zahraniční výrobci nahrazují alternativami (např. rostlinnými činidly).
Nicméně cukrovarů, kteří by se zabývaly výrobou řepného cukru je zatím jen velmi málo (např. holandská firma Suiker Unie či některé firmy v USA u nás zatím nikdo). Je to dáno tím, že cukr není obecně - mezi zastánci zdravého životního stylu, za něž jsou spotřebitelé biopotravin považováni - vnímán jako vhodné sladidlo (řepný ještě méně než třtinový) a motivace výrobců cukru zahájit výrobu jeho bio verze tedy dosud nebyla velká. Navíc v biokvalitě je velké zastoupení alternativních sladidel (např. med, javorový sirup, ad.), jejichž výroba je již daleko rozšířenější a mezi biospotřebiteli tedy oblíbenější.
Problémem je také neodstatek cukrové řepy, která má v EZ výrazně nižší výnosy (až 60 %) a navíc je ji třeba sklízet dříve než dosáhne maximálního obsah cukru (protože se musí zpracovávat ještě před konvenční řepou, neboť všechny zpracovny jsou smíšené a je třeba oddělit produkci konvenčního a biocukru, což se provádí časovým oddělením výroby; samostatný cukrovar na bio řepný cukr by se neuživil). U třtinového je tomu trochu jinak, ten je považován za zdravější (takže pro bio verzi vhodnější), navíc donedávna představoval mezeru na našem trhu.
Zdroj: Zpráva Mezinárodní cukrovarnické organizace, Biospotrebitel.cz
Hodnocení článku
Hodnotili 3 čtenáři průměrem 3.67 bodů z pětiČtěte také:
Nebezpečí mateřských znaménekVýmysly a skutečnosti - jsou ústřice afrodiziaka?
Využití celozrnné mouky
Značky na potravinách - vyznáte se?
Známé i neznámé sojové výrobky
Diskuze
Četla jsem v časopise pro maminky článek o zdravé výživě, kde radí nesladit řepným cukrem. Proč? S pozdravem Kateřina.
06.05.2009 13:02Nabízí se odpověď jednoduchá
Organismus je dynamická struktura, která se přírodním podmínkám přispůsobuje, bohužel předevnším metodou \"slepé uličky\" a smrti těch, kteří zvolí nevhodnou cestu. Touto cestou ovšem přispůsobování změně potravního chování trvá déle než je rychlost současné změny jídelníčku homo sapiens. Když se objevil v české kotlině s vojáky Napoleona cukr a brambory zcela se převrátily tradiční jídelníčky. Cukr se ukázal být strategickou potravinou, kterou je snadné skladovat a čelit tak hladomorům v době velkých společenských otřesů, kromě mravenců, včel a lidí to žádné organismy nejedí, myši po cukru rychle hynou. Průmysl se tohoto státem podporovaného oboru rychle chytil- například v Dačicích. Lidé po cukru hynou pomaleji a dochází dokonce k určité selekci sociální, chudí jsou tlustší a nemocnější než hubení bohatí. Nejstrašnější jsou slazené nápoje, které jsou pro děti přímo návykové a umožňují skonzumovat nesmyslné množství cukru. Takže závěrem, nejen řepným cukrem, ale žádným cukrem nesladit, protože nic takového v přírodě naši předkové neměli. V učebnici včelařství je možno dohledat jak to bylo se slazením medem - jedenkrát za rok pět kilo medu na vesnici :-)
04.10.2012 12:04
