Články

Výživa

Zdraví

Ostatní

28.02.2012 - Iva Veselá

Miso pasta

Miso je pasta slané chuti, která se připravuje fermentací sójových bobů a soli. Jednotlivé druhy mohou být doplněny i obilovinami, a proto je při bezlepkové dietě třeba sledovat druh použité miso pasty v makrobiotických jídelnách. Rýžové miso má světlou barvu a najdeme jej pod názvem kome miso. Z ječmene se připravuje mugi miso a natto miso se vyrábí krátkodobou fermentací sójových bobů, obilovin, zázvoru a mořské řasy. Hatho miso se naopak fermentuje dlouhodobě (až tři roky) a je složeno pouze ze sojových bobů a mořské soli.

Tip výživového poradce

O popularitě této pasty svědčí informace, že po události v Černobylu v německých obchodech se zdravou výživou byla zcela vyprodána. MISO pasta obsahuje totiž kyselinu ethyl-esterovou, u níž japonský výzkumný tým zjistil, že je preventivním prostředkem proti rakovině.

V případě dotazů ohledně výživy nebo zdravotních potíží kontaktujte výživového poradce!

Kde se pasta objevila?

MISO pasta spatřila světlo světa před 2500 léty v Číně a odtud ji buddhističtí mniši přinesli do Japonska, kde se dále zpracovávala v různých formách. Dodnes Japonsko zásobuje vlastní svět touto významnou poživatinou. Zařadit miso pastu do našeho reformovaného jídelníčku je nejen vhodné z hlediska vyváženosti zdravé výživy, ale i praktické. Lze ji využít pro rychlou přípravu polévek, omáček i pomazánek. Rozmícháme lžičku pasty ve vlažné převařené vodě a vmícháme do zeleninového vývaru. Nevaříme, abychom nezničili vzácné enzymy, vitaminy a minerální látky.

Miso je pasta velmi silné chuti, a proto se používá k dochucování. Obsahuje všechny výživné elementy jako sójové boby, navíc je v miso pastách i vysoký obsah sodíku. Při přípravě rozmícháme malé množství misa ve vodě a tím dochucujeme makrobiotické polévky, omáčky, těstoviny.

Něco o kvašení (fermentaci)

Význam kvašených zelenin, včetně rychlokvašených (tzv. pickles), je mnohostranný. Jsou snadno stravitelné, protože jsou již částečně chemicky rozložené. Obsahují mnoho enzymů, a tak šetří enzymy našeho těla k jiným účelům; jsou též bohaté na minerální látky a vitaminy. Dodávají také esenciální aminokyseliny, aniž obohacují potravu o cholesterol a nasycené tuky, jako je tomu u masa.

K rychlému kvašení jsou vhodné zvláště kořenové zeleniny: mrkev, celer, pastinák, červená řepa, ředkev, ale také květák, zelí apod. Kvasí se menší množství dobře očištěné a nakrájené zeleniny, která se natlačí do menší láhve, mírně prosolí mořskou solí, zalije vodou a zatíží čistým kamenem. Nechá se stát v místnosti a za 2 - 3 dny je připravena příjemně nakyslá zelenina jako doplněk našeho talíře.

Kvasit se mohou i luštěniny, zvláště sója. Po domácku je to ovšem velmi obtížná procedura, proto dáváme přednost zakoupené hnědé pastě, která se jmenuje MISO. Tato pasta je výsledkem 2 - 7 let trvající fermentace směsi sóji, některého druhu obilí a mořské soli. Kvasným procesem se získávají velmi hodnotné látky, včetně vitaminu B 12, který si tělo nedovede samo vyrobit a proto vznikl zjednodušený názor, že ho lze získat pouze z živočišných výrobků.

(image)