Články

Výživa

Zdraví

Ostatní

30.11.2008 - Iva Veselá

Biopotraviny a naše zdraví

Jsou biopotraviny zdravější?

Co se týče České republiky, tak nelze stanovit jednoznačně závěr, neboť ještě nebylo provedeno dostatečné množství komplexních studií, které by to potvrdily nebo vyvrátily. Na světě již ale existuje mnoho studií, které prokazují pozitivní dopad biopotravin na zdraví. Je ale jisté, že biopotraviny jsou zdravější díky tomu, že byly vyprodukovány bez použití rizikových látek a že obsahují výrazně více vlákniny, méně přidaných cukrů, tuků a aditiv, což má nesporně pozitivní vliv na jejich kvalitu, na lidské zdraví i na životní prostředí.

Poznámka: V Marseille ve Francii byl po dobu 16 let srovnáván výskyt onemocnění u 462 lidí, kteří konzumovali biopotraviny, s průměrem lidí , kteří požívali konvenční produkty. Bylo zjištěno, že nemoci hrdla a krku měli konzumenti biopotravin o 62 % méně, chorob plic o 91,8 %, chřipek o 75 %, chorob zažívacího ústrojí o 70 % a nemocí páteře o 63 % méně. Existuje i dánský výzkum prokazující o polovinu vyšší výskyt spermií u mužů konzumujících biopotraviny.

Najdeme biopotraviny typu „light“?

Na českém trhu výrobky typu „light“ mezi biopotravinami nenajdeme. Takto označené potraviny mají zpravidla uměle snížený obsah tuku nebo cukru. Biopotraviny jsou vyrobeny tak, aby byla co nejvíce zachována biologická a nutriční hodnota výchozího produktu. Proto není nijak uměle snižován původní obsah tuku nebo přirozená přítomnost cukru. Zároveň však nejsou biopotraviny nijak doslazovány umělými sladidly a například marmelády a zavařeniny jsou ve většině případů „doslazovány“ hroznovou šťávou.

Nejsou biopotraviny nebezpečné z hlediska hygieny?

Ne, biopotraviny musí splňovat stejné hygienické normy jako běžné potraviny. Produkce a výroba biopotravin podléhá kromě zákona o ekologickém zemědělství také všem zákonům, vyhláškám a normám o potravinách obecně (např. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 119/2000 atd.).

Obsahují biopotraviny dusičnany, pesticidy nebo jejich rezidua?

Biopotraviny by neměly obsahovat dusičnany, pesticidy, ani jejich rezidua, protože jejich používání zakazuje zákon o ekologickém zemědělství. Může se stát, že ekologicky obhospodařovaná půda sousedí s konvenčními pozemky, kde jsou běžně používána minerální hnojiva a pesticidy. Pak by hrozila kontaminace bioproduktů těmito látkami. V případě rizika kontaminace, se vždy odebírají vzorky na laboratorní analýzy. Je-li kontaminace prokázána, tato produkce nemůže být osvědčena a tudíž ani označována BIO.

Mohou běžné (konvenční) potraviny obsahovat zbytky pesticidů?

Bohužel převážná většina potravin jeví viditelné známky pozůstatků. V rámci státního monitoringu reziduí pesticidů v potravinách bylo v roce 2002 zjištěno, že 35,7 % vzorků potravin obsahovalo zbytky pesticidů, ve státech EU to bylo 49 % vzorků. (Česká zemědělská a potravinářská inspekce - ČZPI, Výsledky plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002, www.czpi.cz). Nejvíce pesticidů bylo nalezeno u hlávkového salátu, rajčat, paprik, citrusového ovoce. V mléce a mléčných výrobcích byly pozitivní nálezy pesticidů v 91,1 % případů, zbytky DDT obsahovalo 71,4 % vzorků mléka a 95 % vzorků másla. DDT je prudce jedovatý pesticid, který se plošně používal a byl zakázán již před více než 30 lety. Čím dál více mezinárodních studií poukazuje na to, že pesticidy mohou vážně poškozovat zdraví (narušují hormony, nervovou činnost, přispívají ke vzniku rakovin, snižování plodnosti, Parkinsonově chorobě či chronické únavě).

Mohou biopotraviny obsahovat plísně v důsledku toho, že nebyly chemicky ošetřeny?

Někteří spotřebitelé a vědci mají obavy, že např. zelenina, která nebyla chemicky ošetřena, může obsahovat plísně (mykotoxiny). Bylo provedeno několik výzkumů v EU (Itálie, Švédsko, Německo) i v ČR, které tuto obavu vyvrátily. Z výzkumů vyplývá, že použití pesticidů může být pro rostlinu stresujícím faktorem. Důsledkem je vyšší výskyt mykotoxinů u konvenčně pěstované zeleniny. Konkrétně byl pokus dělaný s pastiňákem a prokázala se větší odolnost ekologicky pěstovaného pastináku a to i při uskladňování. Z výzkumů rovněž vyplývá, že přítomnost mykotoxinů v potravinách souvisí spíš s jejich nesprávným skladováním, než se způsobem pěstování.

Image: Simon Howden / FreeDigitalPhotos.net