Čtenářský koutek
07.02.2009 - Iva Veselá
Trvale neudržitelný způsob života
Od: Petr Pavlíček
Naše západní společnost začala budovat od záčátku průmyslové revoluce způsob života, který nemá obdoby ve známé historii lidstva. Od začátku budování našeho umělého světa blahobytu lidé netušili, že tato cesta a způsob života je sebezničující. V posledních desetiletích se projevují narůstající klimatické změny a katastrofy po celé Zemi, které jsou důsledkem budování společnosti založené na neustálém průmyslovém a ekonomickém rozvoji.
Tyto negativní důsledky jsou záslouhou pouze jedné pětiny více rozvinutých společností, které zbytek nerozvinutého světa dohání, jako se dohání mezi sebou i ty bohatší země. Rozvojové země dohánějí bývalé státy východního bloku, ty dohánějí západoevropské státy a ty zase USA.
Zrovna tak v USA musí neustále růst HDP, jinak by se dostal ekonomický systém do recese, jako je tomu už v současné době vlivem hypoték, což negativně ovlivnilo další státy spojené globálním trhem, kde je vše propojené a souvisí se vším, podobně jako je tomu v přírodě.
Tento sebevražedný závod, jenž se nazývá rozvojem, probíhá většinou za použití fosilních paliv, jejichž negativní vliv na klimatický systém je všobecně znám.
Dalším výrazným destruktivním činitelem naší civilizace je také neustálé kácení pralesů v rozvojových zemích, jež také výrazným zpusobem ovlivňuje klimatický systém a rovnováhu přírodních sil. Rozvojové země pouze následují ekonomický a hospodářský systém neustálého růstu, který jim naše společnost naimportovala. Vlivem klimatických změn a katastrof vypuknou v budoucnosti i války o území a zdroje, jako již nyní probíhá v Dárfúru.
Od začátku průmyslové revoluce, kde vidím příčinu globálních ekologických problémů, narostla koncetrace skleníkových plynů CO2 o 31 % , metanu o 150 % , oxidu dusného o 17 % a troposférického ozónu o 35 %. Snahu částečně omezit emise skleníkových plynů vidím pouze jako oddálení nevyhnutelné globální katastrofy. Ani se nepodaří celkové emise CO2 omezit, protože omezení emisí v bohatších zemích nahradí ty rozvojové v čele s Čínou a Indií.
Naše civilizace nemá odpovídající náhradu za ropu, jejíž částečné nahrazení biopalivy vyvolalo katastrofu v méně bohatých zemích díky zdražení potravin. Vypadá to, že levná ropa už došla a její cena neustále poroste díky klesajícím zásobám, nákladné těžbě třeba v moři a neustále se zvyšující poptávce. Je otázka, jestli není ten blahobyt v bohatších zemích způsoben hlavně díky levným fosilním zdrojům, které potřebujeme jako zdroj energie pro technologie a pro výrobu umělých hmot a chemikálií, bez kterých se technologie neobejdou.
Ze své povahy neobnovitelných zdrojů musí ropa i uhlí jednou dojít. Jestliže se najde nějaký jiný zdroj energie, či se po celé Zemi postaví jaderné elektrárny, které dle některých lidí mají nahradit všechny zdroje energie,tak by mě zajímalo, čím má ta energie proudit, až dojdou fosilní zdroje. Umělé hmoty a chemikálie jsou základem našeho umělého světa. Ropa na výrobu umělých hmot jde nahradit rostlinami a zrovna tak myslím i uhlí na výrobu chemikálií. V tomto případě to bude podobný problém jako s biopalivy a dle mého názoru bychom potřebovali ještě jednu planetu, kde bychom pěstovali rostliny pro naše technologie.
Na recyklaci umělých hmot se spotřebuje spousta energie a hlavně se polovina hmoty ztrácí. Další věcí jsou ostatní neobnovitelné zdroje pro naše technologie, které také musí dojít, některé se recyklují, ale je jich vůbec dost, aby měly zbývající 4/5 obyvatel technologie, jako máme my ?
Základní rysy trvale udržitelné společnosti vidím v decentralizaci, bez hospodářského růstu, co největší lokální soběstačnosti menších celků za použití technologií předprůmyslového věku. Předpokladem je také respektování přírodních zákonitostí na naší planetě, kde je vše propojené, souvisí se vším a člověk je tohoto celku neoddělitelnou součástí. Není možný neustálý materiální růst na omezené planetě s omezenými zdroji a omezenou schopností neutralizovat ničení přírody člověkem.
Hodnocení článku
Hodnotil 1 čtenář průměrem 5 bodů z pětiČtěte také:
Čaj LapachoErben by se otáčel v hrobě
Jak souvisí naše hádky se sebevědomím?
Lekce od divokých hus
V knihovně