Čtenářský koutek

11.02.2009 - Iva Veselá

V knihovně

Od: 84

Není to moc dlouho, co jsem se svým kamarádem jel autobusem. Nějak se řeč stočila k tomu, že na něco (už nevím na co) nemám čas kvůli tomu, že musím do knihovny. Onen kamrád se mě s pohledem hodným psychiatrické léčebny zeptal, jestli tam chodím s knížkama. Moje odpověď byla kladná, načež se dotyčný dal do třeskutého smíchu. Po pár zastávkách se uklidnila mě se podařilo z něho vytřískat, proč se tak smál.
Smál se tomu, že do knihovny chodím pro knihy.
V duchu jsem si po zbytek cesty rovnal věci. Nebudu o tom člověku říkat, že je hloupý, stačí, kdy řeknu, že patří k těm méně sečtělým. Každopádně jsem z něj také dostal to, že on chodí do knihovny kvůli internetu. Pokrčil jsem nad tím rameny a dál se tím netrápil.
Nejhorší na tom ale je, že knihovny se přestavují k těmto účelům.
Ve Španělsku zavedli, že se za půjčení knihy bude platit. Což je další z kroků k tomu. aby lidé nečetli vůbec.
Když se podívám v tramvaji, nic proti fantasy, mám ji také rád, ale s Eragonem, Dračím srdcem nebo Poselstvím jednorožců se odmítám smířit. A to nemluvím o non-fantastic autorkách Enid Blytonové, Karin Müllerové nebo Jaqueline Wilsonové.
Nevyžaduji, aby děti četli Kleista nebo Gravese, ať si čtou brak, ale ať v rámci toho močálu brakové literatury jdou co nejvíce ke břehům pevné půdy hodnotných knih.
Ale dnes všichni dělají vše pro to, aby se do knohovny chodilo kvůli internetu.