Funkční potraviny jsou často mylně zaměňovány za tablety nebo prášek. Funkční potravina je klasická potravina, ale musí obsahovat významně vyšší množství látek, které mají prokazatelný a prokázaný příznivý efekt na zdraví. Jejich konzumace by měla být tedy častá. Do této kategorie se tedy nepočítají potraviny obohacené (fortifikované) vitaminy nebo minerálními látkami - funkční potravina by měla poskytnout tyto látky ve větším, takzvaně nutričně významném množství. Zatím stále problematická je legislativní stránka této problematiky a její sjednocení v rámci Evropské unie je ještě nedořešeno. Nicméně Česká zemědělská a potravinářská inspekce pečlivě hlídá, aby nedošlo ke klamání spotřebitele. Potravinu například nelze jednoduše označit tvrzením, že její pravidelná konzumace vede k prevenci určité choroby. Pokud chce výrobce takto svůj produkt označit, musí absolvovat dlouhé a nákladné zkoušky výrobku, podobné jako v případě lékových studií.

Vlastnosti funkčních potravin

Funkční potravinu si můžeme představit něco mezi přechodem mezi potravinou a léky. Na rozdíl od léků mají funkční potraviny pouze příznivé účinky pro lidský organismus, přinejmenším slouží jako prevence různých onemocnění. Účinky funkčních potraviny mohou být různé:
• posilují imunitní systém• snižují riziko srdečně cévních onemocnění• snižují riziko rakovin a jiných civilizačních chorob• zpomalují degenerativní procesy

Funkční látky v potravinách

„Nejčastěji jsou diskutovány následující skupiny účinných látek nebo mikroorganismů:

• vláknina,

• oligosacharidy (inulin, oligofruktóza),

• vitaminy (E, C aj.),

• mastné kyseliny (EPA, DHA),

• alkoholické cukry (xylit, sorbit),

• antioxidanty a fytochemikálie (vitamin E, C, zinek, měď, selen, flavonoidy),

• aminokyseliny, peptidy a bílkoviny (taurin, sójová bílkovina),

• menerální látky a stopové prvky (sodík, draslík, selen, zinek aj.),

• glykosidy (flavonoidy vázané na sacharidy),

• alkoholy,

• bakterie mléčného kvašení“ (Benešová, 1999)

Výroba funkčních potravin

Funkční potraviny se získávají zvýšením významných látek v potravinách (např. v receptuře). Může se jednat o speciálních typů vlákniny, izoflavonů, probiotik nebo prebiotik, nebo je použita surovina, v níž je vyšší obsah žádoucí látky dosažen speciálním šlechtěním. Funkční potravina může ale také vzniknout i tak, že je z ní odstraněna nežádoucí složka (například alergizující). Pokud chce výrobce použít úplně novou látku - funkční přísadu - se kterou nejsou dlouhodobé zkušenosti, musí projít schvalovacím procesem. I tehdy, jedná -li se o přírodní látku, nemusí jít automaticky o látku neškodnou.

V případě dotazů ohledně výživy nebo zdravotních potíží kontaktujte výživového poradce!

Funkční potraviny v našem jídelníčku

1) Kysané mléčné výrobky – bakterie mléčného kvašení (probiotika)

Patří mezi nejstarší funkční potraviny vůbec. Mezi probiotika se z potravin řadí jogurty, kefíry, zákysy a živé jogurty – vše bez přídavku řepného cukru. Probiotika harmonizují bakteriální střevní mikroflóru, která má příznivé účinky pro organismus. Ideální je vybírat produkty s obsahem probiotik i vlákniny (vysvětlení dále).

2) Výrobky s obsahem vlákniny - vláknina (prebiotika)

V dnešní době se vede boj o dostatek nerozpustné (nestravitelné) složky sacharidů – vláknina. Vláknina je v jídelníčku vhodná zejména z důvodu odstranění gastrointestinálních komplikací (zácpa, nadýmání, zvýšená hladina cholesterolu apod.) Prebiotika slouží jako živná půda pro živé bakterie (probiotika), proto bychom je měli konzumovat společně.

Velkou pozornost v říši vlákniny zaujímají tzn. beta-glukany, které patří mezi neškrobové polysacharidy. Prokazatelně posilují imunitní systém a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Na tyto látky jsou bohaté zejména ovesné výrobky (vločky, nápoje, cereální produkty).

Další způsob zvýšení příjmu vlákniny je pravidelná konzumace lněného semínka – to navíc působí jako jemné přírodní projímadlo (vhodné tedy pro odstranění zácpy) a obsahuje vysoké množství nenasycených omega-3 mastných kyselin a lignanů, které mají antioxidační účinky.

Další skupinou vlákniny jsou oligosacharidy, ze kterých je významná vláknina inulin a oligofruktóza.

Tip výživového poradce

Probiotika a prebiotika doporučuji konzumovat společně - např. ovoce + kefírové mléko (probiotika) + otruby (prebiotika)

Přehled dělení vlákniny

Rozpustná – částečně hemocelulóza, beta-glukany, pektiny, rostlinný sliz, polysacharidy mořských řas, modifikované škroba celulóza. Tento typ vlákniny má schopnost v žaludku navázat vodu, čímž se tvoří takový roztok, který zpomaluje vyprazdňování střev a prodlužují proto pocit nasycení. Část vlákniny ve střevech fermentuje za vzniku mastných kyselin.

Nerozpustná – převážně celulóza a lignany. Ty urychlují průchod tráveniny střevem, což má za následek snížení hladinu cukru v krvi. Logicky se tak krátí i doba, kdy mohou patogenní organismy nebo karcinogenní látky mít kontakt se střevní sliznicí. Tato vláknina rovněž navazuje žlučové kyseliny, které se vstřebávají hůře, proto je organismus nucený vytvářet jejich větší množství oxidací cholesterolu - a to má za efekt snižování hladiny cholesterolu v krvi. Další funkcí je zvětšení objemu tráveniny, tím i urychlení peristaltiky střev.

Doporučený denní příjem vlákniny je 30 – 40 g při zachování poměru 3:1 ve prospěch nerozpustné složky vlákniny.

3) Synbiotika

Synbiotikum je definováno jako směs probiotik a prebiotik, která kladně ovlivňuje trávicí trakt tím, že přímo kombinuje obě látky, které jsou zapotřebí ve vzájemné kombinaci. Společné podávání těchto látek je vhodnější a účinnější, než jejich oddělené podávání. Výrobci se snaží o výrobu synbiotik ve formě doplňků stravy, které navíc fortifikují látkami jako antioxidanty, vitamíny a minerály.

Další funkční látky

Antioxidanty – látky zabraňující oxidace tkání

Fytoestrogeny – látky rostlinného původu, vhodné při estrogenním deficitu (působí lehce estrogenně) a zlepšení lipidového profilu (vhodné proto v období klimakteria)

Flavonoidy – silné antioxidanty v ovoci a zelenině (jablko, cibule, čaj)

Třísloviny – taniny (ovoce, koření bylinky), prokianidin (banány), kapsaicin (paprika)

Další funkční potraviny

• Topinambury – zdroj inulinu v jeho hlíze (vhodný pro diabetiky)

• Česnek – obsahuje přírodní antibiotika, antioxidanty a antikarcinogeny, snižuje TK a působí proti ateroskleróze

• Amarant, pšenice

Obohacené tuky

V dnešní době je populární obohacování potravin o zdraví prospěšné látky. U tuků to bývají rostlinné steroly, které dokáží snížit hladinu cholesterolu v krvi (samozřejmě za předpokladu úpravy životního stylu). Proto tyto látky doporučuji všem, kteří nechtějí užívat léky na snižování hladiny cholesterolu. Z nabízených produktů můžeme vybrat např. Floru pro activ. Cena produktů je vyšší, jelikož u fytosterolů získávaných z rostlinných produktů je výtěžnost velmi malá.

Pokud neholdujete margarínům, použijte olej z pupalky dvouleté nebo brutnáku. Tyto velmi cenné tuky s obsahem kyseliny gama-linolenové působí preventivně při kardiovaskulárních potížích. Rovněž tyto látky doporučuji všem ženám, které se potýkají s premenstruačním syndromem.

V neposlední řadě je pro nás velmi důležitý rybí tuk kvůli obsahu omega-3 mastným kyselinám, které posilují imunitu (působí protizánětlivě) a snižují riziko vzniku krevních sraženin a trombózy.

Image: Master isolated images / FreeDigitalPhotos.net