"Jsem alternativní psychoterapeutka a mimo spousty jiných věcí řeším různé závislosti a mohu říci, že s velkým úspěchem. Jde o drogy, alkoholismus, kouření a v poslední době chodí klienti, kteří jsou nešťastní z toho, že mají doma peklo s rodiči, manželkou nebo partnerkou. Proč? Dávají jednoznačně najevo, kdo jim stojí za nejvíce pozornosti. Ano, uhádli jste správně! Jde o počítač."

Závislost na počítači

Hodiny a hodiny strávené na netu jsou pro ně tou nejkrásnější chvílí a nemohou se od něj odtrhnout už ani v době společného oběda, o různých jiných aktivitách ani nemluvím. Rozbíjí jim vztahy, u dětí se trápí rodiče.

Kde je ta hranice, kdy jde už o závislost a kdy je dotyčný nebo dotyčná pouhým uživatelem internetu? Definovala bych to asi tak jako závislost na alkoholu. Prostě tehdy, kdy to už začne lidem kolem vadit, kdy se narušují pevné rodinné nebo partnerské či manželské vztahy a vznikají problémy, dokonce třeba i v práci. Všimnula jsem si také, že k vyšší závislosti dochází s příchodem facebooku. Kdo nemá facebook, jako by snad ani nežil. Virtuální i reální přátelé sedí dlouhé hodiny u počítačů a sdělují si svoje pocity, to, co by rádi dělali ( ale protože sedí pořád u počítače, tak k tomu nikdy nedojde), žijí život druhých a zcela zapomínají na ten svůj. Něco podobného jako závislost na televizi. Každý den shlédnete všechny pořady a filmy, co tam dávají, vžíváte se do rolí svých hrdinů, ale vlastní život se jaksi nekoná. Je to tragédie.

Promarněný život před monitorem

Jeden můj známý při krásných akcích a aktivitách vždycky říkal: „ Aspoň budu mít v domově důchodců na co vzpomínat „. Ale na co budou vzpomínat ti, kteří sedí u počítače nebo leží u notebooků a klikají a klikají. Tváře jim blednou, mají kruhy pod očima, už nevědí jak voní tráva a tekoucí řeka, nemají potřebu chodit ven do přírody, však na krajinku se podívají na některé z fotek svých přátel na facebooku nebo si zasurfují někam na hezké stránky, kde uvidí všechno.

Znám lidi, kteří nevstanou od počítače třeba skoro dva dny, skoro nic nejí nebo naopak cpou do sebe všechno čím se obloží, hlavně aby měli chipsy a colu, ta je udrží v bdělém stavu co nejdéle. Co se s tím dá dělat? V podstatě nic, snad jen u dětí můžete zaheslovat počítač , ale u dospělých s domluvami nic nedokážete. Jediná cesta, kterou vidím, je návštěva dobrého psychoterapeuta. Je to závislost jako každá jiná a musí se stejným způsobem léčit.

Poznáváte se? Tak toho terapeuta vyhledejte. Zachrání vám to manželství nebo partnerství a budete dokonce znát i svoje děti, které jenom letmo vnímáte. Opravdu to za to stojí.

Některé fotky na internetu stojí zato. Takto může dopadnout - závislák a jeho pracovaní prostředí.

Závislost na počítačích a počítačových hrách

Dovolím si ještě citovat z poradenských stránek o závislosti na PC hrách:

Rozlišit hranici mezi koníčkem, zvýšeným užíváním a závislostí je velmi obtížné, už i proto, že na počítači nevzniká závislost fyzická, ale psychická. Přesto můžeme vysledovat určité příznaky, které svědčí pro rozvíjející se závislosti. Mezi hlavní příznaky patří stavy podobné transu při hraní hry, vzpírání se rodičovským zákazům hraní, neschopnost dodržovat časový limit určený pro tuto činnost. K dalším příznakům patří:

• méně vykonané práce
• pocit prázdnoty, když není člověk u počítače
• ztráta kontroly nad časem stráveným u počítače
• brzké vstávání k počítači nebo ponocování u počítače
• rostoucí nervozita a neklid, když delší dobu nemůže hrát
• přemýšlení o počítači, když ho zrovna nepoužívá
• kradení peněz na nákup her
• stále více a více času potřebného k uspokojení ze hry
• lhaní o své závislosti
• hraní kvůli úniku od osobních problémů
• narušené vztahy s rodinou
• zanedbávání učení
• opouštění dřívějších zájmů a přátel
• zhoršující se školní výsledky

Jak předcházet závislosti na počítačových hrách?

• Sledujte, jaké hry děti hrají.
• Uvědomte si , že hry mají i kladné stránky, některé umožňují rozvíjet logiku, postřeh,schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou, koncentraci, plánování, řešení problémů a další schopnosti. Důležitý je výběr her.
• Hrejte hry spolu s dítětem a potom si o nich povídejte - pomáháte tak rozlišovat fikci odreality.
• Stanovte striktní limity, kdy může dítě hrát a kdy ne.
• Dávejte pozor, aby dítě nehrálo hry u kamarádů.
• Zjistěte, zda dítě hraním počítačových her neutíká od nějakých problémů.
• V průběhu hraní veďte dítě k tomu, aby si po určité době (př. po hodině) udělalo přestávku, během ní o hře mluvte.
• Podporujte dítě v jiných zájmech.
• Předcházejte tomu, aby se dítě nudilo.
• Posilujte zdravé sebevědomí dítěte.

Pro Bio-Life.cz: Zdravi4u.cz

Image: renjith krishnan / FreeDigitalPhotos.net