Energie čchi Qi si lze představit jako rychlost a výkon motoru.

Nedostatek čchi

Nedostatek energie čchi Qi odpovídá nízké rychlosti a to buď z důvodu malého obsahu motoru, jenž neutáhne velké těžké auto (nedostatečnost JANG), nebo nízké rychlosti ze sníženého výkonu studeného motoru (chlad HAN). Obojí klade nároky na větší spotřebu benzínu (krev XUE) a oleje (JIN), proto i auto má zpočátku velkou spotřebu, více „žere“, aby doplnilo chybějící výkon (obézní lidé), dokud se později „nezadře“ (nechutenství).

Například nedostatečnost energie čchi Qi v dráze sleziny se projevuje snadnou únavností, oslabení životního elánu a síly, vyčerpaností, depresemi, netečností, měkčí stolicí, zadýcháváním se, tichou mluvou, snadným pocením, dochází prostě k postupnému vybití baterek.

Stagnace čchi

Stagnace energie čchi Qi odpovídá přerušované jízdě „ s přískoky“, občasným zpomalením a opět náhlým zrychlením. Za tuto nevyrovnanou jízdu jsou odpovědny ucpávající se trysky (z vnitřních nečistot kupř. z potravy) či odcházející svíčky (z emocí). Takový motor pak jede pouze na 2 válce a ne na plný výkon, časem se hltí, vaří, až se ve finále může i zadřít…

Stagnace energie čchi Qi v dráze jater se může projevit u žen předmenstruačním napětím, vnitřním neklidem a podrážděností (přehříváním se motoru), častým střídáním nálad, náhlými výbuchy jak pláče, tak i hněvu (voda se vaří), tlakem na prsou, pocitem knedlíku v krku, častým zíváním a vzdycháním, cystami na prsou a vaječnících, myomy (ucpávající se trysky), bolestmi hlavy kolem menstruace, nafouknutím a nadýmáním, pocitem dyskomfortu v oblasti břišní.

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

NEDOSTATEČNOST ČCHI – QI XU

Z hlediska čínské medicíny představuje oslabení vitality, životní síly a energie, jako když motor pracuje na poloviční výkon.

Toto oslabení se může projevit následujícími příznaky: únava, nechutenství, měkčí stolice, slabý hlas, zadýchávání, samovolné pocení. Postihuje hlavně slezinu a plíce.

Jazyk je bledý.

V západní medicíně odpovídá tomuto stavu kupř. astma, astenie, alergie apod.

Dopručované potraviny

Obiloviny a luštěniny: bulgur, cizrna, fazole bílé, ječmen (kroupy), ječný slad, kukuřice (polenta), kuskus, oves (vločky), pšenice špalda, rýže (všechny druhy), sójové boby, těstoviny z tvrdé pšenice (semoliny), tofu, všechny druhy čočky

Zelenina a houby: brambory, dýně, houževnatec (houba šitake), kukuřice sladová, sladké brambory (batáty)

Ryby a dary moře: candát, hejk (mořská štika), chobotnice, losos, makrela, pstruh, sardinky, sleď, slaneček, štika, treska, uzená makrela

Maso: hovězí játra, husí maso, králík, kuřecí maso, telecí maso, vařené a dušené hovězí maso

Ovoce, ořechy a semena: datle, hroznové víno, kokos, lískové ořechy, třešně

Koření a byliny: nať celeru, vojtěška klíčky

Nápoje a ostatní: kávoviny z obilných zrn (caro, melta), med

STAGNACE ČCHI – QI ZHI

Z hlediska čínské medicíny představuje zbrzdění motoru, jako když jede auto se zataženou ruční brzdou.

Postihuje hlavně játra, neboť veškeré emoce vždy jako první „zablokují“ játra, jež pak utiskují slezinu či napadají žaludek. Tato blokáda se časem přeměňuje na vnitřní horko.

Stagnující čchi jater se mění na horko nebo oheň – GAN QI ZHI + RE či HUO. To je dnes nejčastější a také nejtypičtější čínská diagnóza pro naši západní civilizaci. Představuje motor, který jede se zataženou ruční brzdou, tudíž je třeba ho víc „túrovat“, což vede k jeho přehřátí... Vzniká pak stav podobný chytré horákyni, tj. stav horka a chladu, nadbytku a nedostatku, dole a nahoře.

Tato stagnace se může projevit pocitem tlaku na hrudi a na břiše, stěhovavými tlakovými bolestmi, bolestmi břicha a nadýmáním, jež se nezlepšuje po stolici, bolestmi v podžebří, premenstruačním syndromem, napětím v prsou, cystami v prsou či v podbřišku, nepravidelnou menstruací, bolestivou menstruací, silným menstruačním krvácením, depresemi, podrážděností, bolestmi hlavy, zácpou s bobky, pocitem švestky v krku, častým zíváním, častým střídáním nálad, melancholií, sklonem k výbuchům hněvu, event. vnitřním pocitem horka, červenými tvářemi, žízní.

Jazyk má normální barvu, v těžších případech jsou okraje lehce červené.

V západní medicíně odpovídají tomuto stavu kupř. psychosomatické nemoci, neurovegetativní astenie, alergie, premenstruační tenze, cystické fibromastopatie v prsou, vaječníkové cysty apod.

Dopručované potraviny

Obiloviny a luštěniny: fazole červené (adzuki), ječný slad, pohanka, jáhly, pšeničné klíčky (i jiné obilné - suché), sójové boby, fazole mungo

Zelenina a houby: celer, celer řapíkatý, cibule, cuketa, čekanka, česnek, dýně, hlávkový salát, dýně, houževnatec jedlý (šitake), kapusta, klíčky adzuki (malé červené fazole), lilek (baklažán), mrkev karotka, okurka, oliva, paprika, polníček, pórek, ředkev, tykev, zelí čínské, zelí hlávkové, žampión obecný

Ryby a dary moře: kapr, slávky jedlé (mušle)

Maso: hovězí maso

Ovoce, ořechy a semena: banány, citrony, grapefruit, liči (kustovnice), limetky, mandarinka, meloun cukrový, pecky cukrového melounu, pomeranč

Koření a byliny: badyán, bazalka, celer nať, fenykl, hořčičné semínko, kardamom, kmín, kopr nať, kurkuma, kůra z grapefruitu, máta, oregano (dobromysl), paprika mletá, pažitka nať, pomerančová kůra, rozmarýn, šafrán, šalvěj

Nápoje a ostatní: ocet balsamico, sójový olej, vejce (slepičí), vepřové sádlo

Foto

Pro Bio-Life.cz - Patentnimedicina.cz