Rád bych se podělil o poznatky, které jsme s přítelkyní Lenkou učinili včera na základě pozorování našeho hádání.

Doma se s Lenkou často o něco handrkujeme. Příkladem je třeba to, kde bude slánka, zda má zůstat pořád na jídelním stole nebo zda se bude po každém jídle uklízet do kuchyně. Nebo jestli je lepší mýt nádobí hadrem nebo houbičkou.

Je normální a zdravé si často vyměňovat rozdílné názory. V našem způsobu vedení konfliktů jsme však vypozorovali zákeřné tendence.

Zjistili jsme, že se často nejenom přeme o tu danou věc, ale zároveń se dostáváme do psychicky nepříjemného stavu. Hádka nás podráždí a vykolejí. Co je však zdrojem toho divného pocitu, když předmětem sporu jsou maličkosti?

* Nízké sebevědomí

Strach z toho, že při hádce vyjde najevo, že jsme hloupí nebo že nám chybí nějaká všeobecně dobře známá vědomost a že se tím před druhým ztrapníme. Také se můžeme bát, že navrhneme jako způsob řešení něco úplně mimo.

* Sklouznutí diskuze v souboj o energii

Pokud jeden druhého při hádce “převálcuje”, druhý se cítí mizerně. Někdo to nazývá energetickým upírstvím, vítěz si ukradne trošku energie z poraženého a cítí se pak díky tomu plnější elánu a síly. To vše se u nás vždy děje neúmyslně a nevědomě. Bohužel ale takovýhle vysávací způsob vedení hádky se může stát zlozvykem. Taková hádka pak zaručeně zanechá pocit hořkosti, i když často není zřejmé co se stalo. Další formou upírství je vysmívání se hlouposti druhého - pokud ho to vytočí, také sajeme.

No a co s tím?

Cestou je posilovat si sebevědomí a hádat se s respektem k sobě i k druhému. Vědět, že je bezpečné říct cokoliv a nikdo se nám nebude vysmívat ani nás kritizovat.

Udržovat si uvolněnou mysl a vysokou hladinu energie a pak je větší šance, že při konfliktu budeme reagovat pozitivně.

Co dělat, když jsem cílem útoku energetického upíra?

Pokud někdo sklouzne do zlozvyku energetického upíra (např. jízlivými poznámkami), zkusím odolat tendenci začít se bránit. Proč?

* Kde není obrana, není boj

* Kde není boj, není vítěz ani poražený

* Kde není vítěz a poražený, není žádný energetický zisk a ani užitek z útočného chování

Morihei Ueshiba, zakladatel Aikida, kdysi řekl:

Odpovídat na násilí násilím je ta největší hloupost, kterou znám.

To však neznamená, že bychom měli přistoupit na něco, s čím vnitřně nesouhlasíme. Znamená to spíš nepřistoupit na ten boj. Nejlepší bude asi ho(jí) na to s láskou upozornit a nenechat se vytočit. Časem, kdy takové chování mu(jí) nebude přinášet žádnou energii, přestane to dělat.