Od: Adéla

Není to tak dlouho, co jsem si vzpomněla na jednu holku, kterou jsem poznala v nemocnici. Měla moc těžké období. Rozvedli se jí rodiče, vyhodili ji z intru a rozešel se s ní kluk. Skončila v nemocnici a přestala jíst. Měla jsem o ni strach a když začala mluvit o eutanázii, strašně mě to vydědilo. Chtěla jsem jí pomoct, ale nevěděla jsem jak. Nakonec ji odvezli do Bohnic a já jsem si uvědomila, jak snadno do toho člověk spadne.

Anorexií trpí většinou asi lidé, kteří se tím snaží vyřešit osobní problémy. Mohou to být problémy v rodině nebo problémy ve škole, ať už to jsou známky či přístup spolužáků.

Jak se cítí ti, kteří těmito problémy trpí? Je jasné, že nejsou šťastní, něco jim chybí. Třeba mají pocit, že je nikdo nemá rád nebo nemají nikoho, komu by mohli říci všechno, co je trápí. Tito lidé se chtějí zviditelnit, aby si jich konečně už někdo všiml, ale neví jak a tak to začnou řešit tímto nebezpečným způsobem. Ale neuvědomují si jak ubližují nejen sobě, ale hlavně lidem ve svém okolí.

Myslím si, že pokud chce být někdo nejlepší, měl by na sobě pracovat, ale pokud to má být za cenu zdraví, měl by si najít něco jiného. Například v modelingu. Dneska návrháři chtějí po modelkách, aby byly co nejhubenější, ale ani oni si asi neuvědomují, jak jim tím ubližují. Co je to za život, když se člověk nemůže ani pořádně najíst kvůli tomu, aby náhodou nepřibral 5g? Neumím si to představit, že bych se měla hlídat, abych nesnědla ½ sacharidu navíc.

Jak pomoci těmto nešťastným lidem? Asi bychom měli nejprve vyslechnout jejich příběh a potom se rozhodnout, co dál. Můžeme je podpořit v jejich zálibách, ale nikdy nesmíme dopustit, aby se cítili sami. Komunikace a důvěra je strašně důležitá a v některých případech stačí rozhovor, třeba i s cizím člověkem. Ale jestliže je problém natolik závažný, že na něj sami nestačíme, měli bychom vyhledat odbornou pomoc. Jenže to nejtěžší leží stejně na nás a sice přimět člověka, který trpí těmito psychickými problémy, aby tam šel. Protože pokud člověk nechce sám, nic s ním nehne. Někdy je už bohužel moc pozdě i pro odborníky a pak to končí, i když je to strašné, smrtí.

Myslíte, že mohou pomáhat i zvířata? Někdy jsou pro lidskou poraněnou duši, dokonce i lepší než lidé. Můžete jim říct cokoli a máte jistotu, že vám sice nerozumí, ale ani to nikomu neřeknou. Na tohle může mít někdo jiný názor a jí mu ho neberu, ale kdo má zvíře určitě mi dá zapravdu.

A tak můžeme anorexii předcházet pomocí dobrých vztahů a když už se u někoho projeví musí se zachytit včas.