Dne 21.3.2011 byl Mezinárodní den zdravého spánku. Jak se dívají na problémy se spánkem tři odborníci z Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze? Kvalitní spánek bez toho, že by se člověk pětkrát za noc probudil, může být, pro některé z nás, jen nesplnitelným snem. Podrobnosti zjistill server Zena-podnikatelka.cz.

Poruchy spánku u dětí a dospívajících pohledem dětského psychiatra:

MUDr. Jana Šplíchalová, primářka Oddělení dětské psychiatrie Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou

U dětí jsou spánkové problémy (na rozdíl od dospělých) ovlivněny vývojovými vlivy. Již v kojeneckém věku se můžeme setkat u dráždivých, neklidných kojenců s nespavostí nebo s častým probouzením. To může být způsobeno nezralostí neuropsychických systémů centrální nervové soustavy z jakéhokoliv důvodu (obtížný porod, provokovaný porod, u matky - nadměrná konzumace alkoholu, kouření, drogy atd.).

V předškolním a raném školním věku již spánek mohou ovlivnit jiné psychologické vlivy (strach, úzkost, problémy s adaptací) a potíže se spaním se mohou objevovat ve formě nočních děsů, které

s věkem též většinou vymizí.

Spánkové poruchy jsou často spojeny s některými psychickými příčinami – např. úzkostné poruchy, hyperkinetické poruchy, psychózy.

Někdy i relativně zdravé děti mohou trpět přechodně spánkovými potížemi (dítě pozdě usíná nebo má neklidné spaní).

U zdravých dětí se poruchy spánku vyskytují velmi málo. Většinou jde o důsledek časově omezeného nadměrného zatížení ve škole (písemka, zkoušení) nebo přehnaného očekávání rodičů. Problémem může být i nedostatek pohybu. Při sezení u počítače dítě nemůže vybít energii jako při pohybu venku.

Častější jsou poruchy spánku u dětí hyperaktivních, dráždivých, přecitlivělých nebo úzkostných. Problém se může týkat i kojenců. Souvisí totiž se stupněm vývoje centrální nervové soustavy. Příčinu zjistí pediatr, neurolog, pedopsychiatr nebo psycholog a dle toho určí další postupy, úpravu spánkového režimu, dostatečný pobyt venku atd. Důležité je zapojení rodiny do spolupráce na psychoterapii. Farmaka se u dětí doporučují jen krátkodobě a minimálně.

V případě dotazů ohledně vašeho stravování nebo zdravotních potíží kontaktujte výživového poradce.

Poruchy spánku pohledem lékaře spánkové laboratoře:

MUDr. Jan Chlumský, Ph.D. – vedoucí lékař plicní JIP, lékař Spánkové laboratoře Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou

Poruchy spánku jako takového jsou doménou neurologů a to zejména některých vybraných pracovišť. Řeší především nespavost (insomnie), nadměrnou denní spavost (hypersomnie, včetně narkolepsie), poruchy cirkadiánního rytmu (spánku a bdění) a parasomnie (abnormální projevy doprovázející usínání, spánek, či probouzení).

Poruchy dýchání ve spánku vedou ke snížení kvality spánku

Naší doménou, tedy spánkové laboratoře, jsou poruchy dýchání vázané na spánek (často doprovázené chrápáním – ale chrápání jako takové neznamená, že člověk tuto poruchu musí mít). To jsou stavy kdy (většinou) dochází ke snížení nebo úplné zástavě dýchání v průběhu spánku, které jsou doprovázeny zhoršenou výměnou plynů, hlavně kyslíku a oxidu uhličitého, mezi vzduchem a krví a tudíž zhoršenému okysličení krve kyslíkem. Poruchy dýchání ve spánku vedou dále ke snížení kvality spánku s častými probouzecími reakcemi (případně úplným probuzením) doprovázené pocity nedostatečného spánku, zvýšenou únavností, nadměrnou denní spavostí apod. Dalším důsledkem je zhoršené okysličování krve kyslíkem s rizikem vývoje plicní hypertenze (zvýšení tlaku v plicním cévním řečišti).

Nejčastějším typem této poruchy je syndrom obstrukční spánkové apnoe, který je způsoben nestabilitou horních dýchacích cest a jejich opakované (periodické) uzavření, případně zúžení, vede ke snížení nebo až zástavě dýchání ve spánku. Tyto poruchy mohou být rovněž způsobeny onemocněním nebo postižením centrální nervové soustavy, případně onemocněním nervů, které ovlivňují činnost dýchacích svalů. Podle délky a četnosti period zástav/snížení dýchání se pak hodnotí tíže tohoto syndromu. Pro diagnostiku těchto poruch slouží Centra pro poruchy dýchání ve spánku a Laboratoře pro poruchy dýchání ve spánku (nižší typ), ta jsou obvykle součástí neurologických, pneumologických, ORL, pediatrických, případně psychiatrických pracovišť.

Vyšetření ve spánkové laboratoři trvá 2 – 3 noci

Naše spánková laboratoř je schopna při noční monitoraci (pacient je po dobu spánku připojen na zařízení schopné sledovat jeho dýchací pohyby, zvuky, které vydává při dýchání, okysličení krve kyslíkem a EKG) zjistit, zda pacient trpí poruchou dýchání ve spánku. Zjistí také, jak závažná tato porucha je, jedná-li se o obstrukční nebo centrální typ této poruchy a poté je možné navrhnout léčbu.

Léčba většiny těchto poruch se řeší pomocí aplikace trvalého přetlaku do dýchacích cest, jinými slovy pacient je přes těsnou (nosní či obličejovou) masku napojen na přístroj, který pod určitým tlakem vhání vzduch do jeho dýchacích cest.

Obvykle to tedy znamená, že pacient musí ve spánkové laboratoři strávit několik nocí, první je obvykle diagnostická, další 2-3 noci se provádí nastavení přístroje (tlakové hladiny proudícího vzduchu) k léčbě poruchy dýchání ve spánku.

Součástí vyšetřovacího programu je i ORL vyšetření, které je nezbytné ke zjištění průchodnosti nosu. V dětském věku mohou být tyto poruchy způsobeny hypertrofií (zvětšením) krčních mandlí, které se pak chirurgicky odstraní. U dospělých se operační řešení nedoporučuje.

Co vyšetření ve spánkové laboratoři ukáže?

Je důležité si uvědomit, že výskyt poruch dýchání ve spánku, zejména obstrukční spánkové apnoe (krátkodobé přerušení pravidelného dýchání) nebo hypopnoe (mělké dýchání) dosahuje 20 %

u mužů a 9 % u žen. Tyto poruchy mohou být také spojeny s řadou interních onemocnění, jejichž prognózu zhoršují. Mají tedy, jinými slovy, nesmírný zdravotní i společenský dopad.

Poruchy spánku pohledem lékaře ORL:

MUDr. Ondřej Skála, lékař ORL Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou

Co může být příčinou chrápání a jak se dá odstranit

Častou příčinou chrápání je omezená průchodnost horních cest dýchacích (v dutině nosní hypertrofie sliznic dolních skořep, deviace septa nosního, dále uvolněné měkké patro a prodloužená uvula, hypertrofie krčních mandlí (zejména u dětí), hypertrofie kořene jazyka).

Pokud je problém v nosní neprůchodnosti, provádějí se klasické operace přepážky nosní nebo RFITT (radiofrekvenční indukované termoterapie) zvětšených dolních skořep. Operace nosní přepážky se provádí v celkové anestézii a je nutné počítat s 2-3 dny hospitalizace a 2 týdny pracovní neschopnosti.

Přístroj se záhadnou zkratkou RFITT odstraní potíže téměř bezbolestně a velmi účinně

Léčba využívá cílené termoterapie ke zmenšení velikosti cílových míst nosních průchodů - RFITT mukotomie, hltanu - RFITT mikrouvulopalatoplastika, dále RFITT kořene jazyka či krčních mandlí. To tedy vlastně znamená přímé odstranění příčiny zhoršené průchodnosti nosní, chrápání, nebo kombinovaných obtíží.

Pokud je příčina v nadměrně zvětšených krčních mandlích (zejména u dětí), je možné provést RFITT zvětšených krčních mandlí (dříve byly prováděny klasické výkony částečného či úplného odstranění krčních mandlí, tyto však již u dětí nedoporučujeme).

RFITT krčních mandlí se provádí v celkové anestézii (u dětí). Je-li problém v oblasti měkkého patra, provádí se tzv. RFITT mikrouvulopalatoplastika (kombinované ošetření měkkého patra a prodloužené uvuly a je takto možno provést ošetření jednotlivých oblastí).

RFITT dolních skořep je výkon, který lze provést jak v lokální, tak i celkové anestézii a trvá kolem

10-15 minut.

Velkou výhodou pro pacienty je maximální šetření povrchu sliznic, výkon je zatížen minimálním krvácením, minimálním pooperačním nepohodlím (pocit cizího tělesa, mírný otok, slabá bolest v ošetřených oblastech) a rekonvalescence je krátkodobá.

Zákrok lze dle potřeby opakovat, avšak pozor samotný výběr druhu operace a rozsahu výkonu záleží na výsledcích důkladného komplexního ORL vyšetření. Podle toho jaké má pacient obtíže, lze navrhnout ještě vyšetření ve spánkové laboratoři.