Pokud jste někdy přemýšleli o vegetariánství, ať už v kladném či negativním slova smyslu, možná vám trochu pomůže situaci osvětlit výtah s knížky Vegetariánský život.

Obal knížky

Vegetariánský život - to není pouze zdravý, plnohodnotný způsob stravování, je také výrazem uvědomělého životního stylu. Vegetariánský život je aktivní snahou bránit se proti destruktivním tendencím moderní civilizace. Vždyť nepříznivý vliv světové konzumace masa se projevuje stále výrazněji.

Krásná ukázka knížky

Na ukázku jsem vybrala slova, která nehovoří o zdravotních dopadech masité či bezmasé stravy, ale vypovídají o něčem mnohem důležitějším. Moc bych všem přála, aby dokázali číst nejenom očima, ale i srdíčkem.

• Jatečný dobytek celého světa spotřebuje množství krmiva odpovídající kalorické spotřebě 8,7 miliard lidí, což je víc než čítá celosvětová populace! (např. v Evropě se zkrmí asi 60 procent celkové produkce obilovin, v Americe dokonce 90 procent )

- V jediném steaku o váze 225 gramů je tolik rostlinné energie, která by stačila na celodenní výživu čtyřiceti hladovějících lidí. (Což je dnes, kdy údajně již miliarda lidí hladoví, docela alarmující fakt.)

•  "Upravená kotleta leží v obchodě na polici jako krabice, talíř nebo knoflík ke kalhotám. Není to ale totéž. Ještě včera byla částí dýchajícího, vnímajícího, pulzujícího tvora. Chci jej opravdu zabít, abych se dostal ke své obvyklé kotletě? To přece nechci. Kdybychom si všichni se vší vážností položili stejnou otázku, byli by na Zemi samí vegetariáni. A tak bychom se ocitli v dobré společnosti básníků a myslitelů všech dob, kteří odjakživa považovali zabíjení zvířat za nedůstojné lidského ducha."

• "Ukrutnost ke zvířatům se nesnáší s opravdovou vzdělaností, nemůže se vyskytovat tam, kde vládne učenost. Je jednou z nejtypičtějších neřestí nižšího, nešlechetného národa. Všechny národy se dnes chovají ke zvířatům více či méně barbarsky. Je lživé a směšné zdůrazňují - li při každé příležitosti svou zdánlivě vysokou kulturu a přitom se každodenně dopuštějí nejohavnějších ukrutností na bezbranných tvorech, anebo jim alespoň lhostejně přihlížejí. Jak se divit, že se tyto takzvané kulturní národy ocitají stále víc na cestě k úpadku?"

• Když se člověk vážně a upřímně snaží jít morální cestou, to první, od čeho se musí odvrátit, je pojídání masa. Nehledě na náruživosti, které masitá strava probouzí, je jednoduše nemravná, protože podporuje vraždění, čin odporující veškerým mravním zásadám."

• "Pojídání masa je pozůstatkem největší krutosti; přechod k vegetariánství je prvním a nejpřirozenějším projevem osvícení."

• "Vegetariánství je kritériem, podle kterého je možné poznat, zda je úsilí o morální dokonalost míněno vážně."

• "Člověk může žít a být zdráv bez toho, že by pro svou obživu zabíjel zvířata. Jestliže tedy maso jí, je pro uspokojení svých chutí spoluviníkem zabíjení. Takové jednání je nemorální. Je to tak prosté, tak nesporné, že není možné nesouhlasit. Protože však většina si ještě stále na mase pochutnává, považuje se to za oprávněné a říká se s úsměvěm : Vždyť pěkný steak je moc dobrý, s potěšením si ho dám k obědu. Od zabíjení zvířat k vraždám lidí je jen krůček, stejně jako od trýznění zvířat k mučení lidí."

• "Opravdová lidská kultura začíná teprve tehdy, když za kanibalismus platí nejen lidožroutsví, ale i každé pojídání masa."

• "Dokud budou lidé ubližovat, mučit a zabíjet zvířata, do té doby budou války. Jsme - li sami živoucími pohřebišti zavražděných zvířat, jak můžeme očekávat ideální poměry ve světě?"

• "Nikdy jsem nedokázal sfouknout svíčku života, kterou nedokážu sám znovu zapálit."

• "Neměli bychom usilovat o mírnější způsob zabíjení, ale o jeho úplné odstranění. Čím více se budeme snažit učinit zabíjení "humánním", tím více posílíme řezničinu. Skutečně důsledné ochrany zvířat bude dosaženo teprve až se lidstvo rozhodne přestat zvířata zabíjet a pojídat."

• "Všichni jsme tvorové boží. Prosíme o milost a spravedlnost zatímco nadále pojídáme maso zvířat usmrcených z naší vůle, jak se to slučuje? Když člověk zabíjí zvířata pro svou potravu, zůstává jeho vlastní touha po spravedlnosti na půli cesty. Prosí Boha o slitování, sám je ale neposkytuje. Jakým právem tedy doufá v milost boží? Je nespravedlivé i naprosto zbytečné očekávat to, co sami nejsme ochotni poskytovat."

• Duši mají všechny živé bytosti, člověk však má zvláštní vlastnost - svobodu vědomého rozhodování. Zároveň s touto svobodou však je odpovědný za všechno co činí, ve svém konání podléhá zákonu karmy. Proto lze od člověka očekávat porozumění vyšším principům života - například zákonu karmy a etickému příkazu respektování každé živé bytosti - a jednání ve shodě s těmito principy. Vždyť "nevědět" anebo "nechtít vědět" jej před důsledky neuchrání.

• Právě člověk byl vyzván k tomu, aby povznesl etické a božské principy nad krátkozrakou touhu po požitku. Jen tím může vyjádřit svou "nadřazenost" nad zvířaty, nikoli tím, že je využívá a zabíjí.

•  "Dokud si lidé myslí, že zvířata nic necítí, musí zvířata pociťovat, že lidé nemyslí."