Články
29.11.2008 - Iva Veselá
Makrobiotika
Jestliže jste doposud mysleli, že BIO je chroustání zeleniny a semínek, tak jistě z našich stránek víte, že to tak není. V kvalitě BIO může být všechno jídlo. Možná jste si dosud pletli BIO s makrobiotikou. V tomto článku vše objasníme, abyste byli v obraze.
Jak vznikla makrobiotika?
Tento název pochází z řeckého slova macro = velký, dlouhý a bios = život. Makrobiotika je životní styl a filozofie úzce spojená s dietním režimem. Slovo makrobiotika poprvé použil v roce 1796 německý lékař Christoph Wilhelm, takže jak vidíte, má už delší tradici. Jedná se o východní filosofické učení, založené na udržování rovnováhy mezi póly jin a jang.
Co je to makrobiotika?
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce a nutné velké omezení masa sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku
Složení jídelníčku
- 50 % tvoří celozrnné obiloviny
- 30 % zelenina (především tepelně upravená a kvašená)
- 15 % luštěniny a mořské řasy
- 5 % polévky
Jako doplněk stravy lze zařadit ryby, ovoce (ne tropické), semena, ořechy, oleje, sójové výrobky apod.
Z jídelníčku si můžete povšimnout, že se v něm nachází velmi málo bílkovin a žádný rafinovaný bílý cukr.
Porovnání s běžným stravováním populace:
Makrobiotika Běžně
12 % bílkovin 12 % bílkovin
15 % tuků 42 % tuků
73 % polysacharidů 22 % polysacharidů
0 % rafinovaného cukru 24 % rafinovaného cukru
Samotnou makrobiotiku rozdělujeme do 10 skupin, takže není makrobiotika pokaždé stejná. Jak se říká: „Jít zlatou střední cestou“, tak je to dobré i v tomto případě. Mírné dodržování je prospěšné, ale o přísném držení nenajdete jednoznačná mínění. Může to být dobré ze zdravotních důvodů, ale nikdo si není přesně jist, jestli velké vyloučení bílkovin nebo málo tuků je úplně zdraví prospěšné. (I když myslím, že by to dnešní populaci velmi prospělo, protože u nás obezita jen kvete).
Malý slovník makrobiotiky
Následující potraviny nejedí pouze makrobiotice. Myslím, že jsou prospěšné jako součást jídel pro každého člověka, opravdu! Bylo by dobré pár z nich zařadit do svého jídelníčku.
Agar-agar
Želírující látka používaní k výrobě aspiku, dortů. Je to náhrada klasické želatiny
Amasaké
Rýžové mléko, používá se jako sladidlo, nebo jako nápoj. Je vyroben ze sladké rýže a koji (obilná zrna rýže s baktérií vyvolávající kvašení).
Divoká rýže
Rýže z divoce rostoucí rostliny, Je dlouhá a tmavá
Gomasio
Sezamová sůl, používá se jako koření
Jáhly
Zrna prosa, používají se do polévek a zeleninových jídel nebo jako příloha
Kuzu
Zahušťovací prášek, kterým lze nahradit vejce
Miso
Kvašená sojová pasta, používá se jako chuťová přísada a do polévek Bílé miso je sladké, miso červené – slané
Tempeh
Sojový sýr
Tofu
Sojový tvaroh (sýr)
Umeboshi (umeboši)
Sušení švestičky nakládané v mořské soli
Wakame
Podlouhlá tenká mořská řasa
Hodnocení článku
Hodnotilo 7 čtenářů průměrem 4 bodů z pětiČtěte také:
Celiakie a porucha vstřebávání živinFrutariánství - ovocný život
Nízkocholesterolová dieta
Výživa a imunitní systém
Výživa při celiakii
Diskuze
Amasaké
Co si pamatuji z mé makrobiotiky tak amasaké se ořipraví z běžné neloupané rýže a není to mléko :-(
22.10.2012 17:43