Mnozí neví, co si pod pojmem živiny představit, a proto jsou dotazy směrované na tyto látky vcelku časté. Je to ale jednoduché - živiny jsou to bílkoviny, sacharidy (cukry) a tuky. V dnešním článku si řekneme o další složce, a to jsou SACHARIDY. K čemu jsou dobré a jak je ve stravě správně přijímat?...

Sacharidy
Sacharidy (z lat. saccharum = cukr), též glycidy, nepřesně cukry, zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty jsou organické sloučeniny. Sacharidy rozpustné ve vodě se označují jako cukry, polysacharidy jsou většinou bez chuti a jsou ve vodě jen omezeně rozpustné (škrob, agar) nebo zcela nerozpustné (celulóza).

Význam sacharidů

• zdroj a krátkodobá zásoba energie (glukóza, fruktóza)
• zásobní látky (škrob, glykogen, inulin)
• stavební materiál (celulóza, chitin)
• složka některých složitějších látek (nukleových kyseliny, hormonů, koenzymů)

Dělení sacharidů podle cukerných jednotek

- monosacharidy (tzv. jednoduché cukry) - jsou tvořeny právě jednou cukernou jednotkou

- glukóza (hroznový cukr neboli také krevní cukr)

- fruktóza (ovocný cukr)

- galaktóza (v rostlinných gumách, slizech, mléce, mozkové hmotě)

- disacharidy - tvořeny 2-10 cukernými jednotkami

- sacharóza (řepný cukr)

- maltóza (sladový cukr)

- laktóza (mléčný cukr)

- polysacharidy (komplexní/složené sacharidy)

- škrob, glykogen (zásobárna energie)

- celulóza, chitin (stavební funkce)

Zdroje sacharidů

Monosacharidy - cukr, med, ovoce, sladkosti, zákusky, zmrzliny, sušenky,...

Oligosacharidy - nejvýznamnější skupinou jsou disacharidy:

• laktóza - cukr v mléčných výrobcích tvořený galaktózou a glukózou
• maltóza - obilné klíčky, slad
• sacharóza - běžný cukr používaný v domácnosti

Polysacharidy

• škrob - např. celozrnné pečivo, obiloviny (oves, žito, ječmen, pšenice, pohanka, jáhly, amarant, bulgur, kuskus, krupky), luštěniny (čočka, fazole, hrách, mungo, adzuki), kukuřice, rýže, brambory,atd.
• glykogen - je zásobní polysacharid živočichů. Zásoby glykogenu jsou uloženy v játrech (postupným uvolňováním glukózových jednotek do krevního oběhu zajišťuje stálou hladinu cukru v krvi - glykémii), glykogen se vyskytuje také ve svalech, kde je zdrojem energie pro svalovou činnost.
• celulóza - nachází se ve stěnách rostlinných buněk. Je tvořena vlákny nerozpustnými ve vodě a není štěpitelná lidskými trávicími enzymy, přesto má velmi důležitý význam ve výživě.

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce.

Jednoduché sacharidy

Jednoduché sacharidy mají po chemické stránce krátký řetězec, tudíž jsou schopny se do krevního oběhu uvolnit ve formě glukózy poměrně rychle. Slouží tedy jako rychlý zdroj energie vhodný zejména po fyzické aktivitě. Při nepřiměřené konzumaci jednoduchých sacharidů (především sladkosti) dochází často ke zvyšováhí hmotnosti, resp. tvorby tukové tkáně. Tento typ sacharidů bývá často v potravinách doplňován značným množstvím tuků (sladkosti, zmrzliny, čokolády apod), což k funkci našeho kardiovaskulárního a imunitního systému určitě nepřispívá.

Složené sacharidy

Od jednoduchých sacahridů se liší chemickým složením, neboť obsahují rozdílný počet a rozdílné uspořádání monosacharidových jednotek (více než 100).

V jídelníčku by měly převažovat právě složené sacharidy (50-60%), které mají chemický řetězec dlouhý, tudíž energie se v organismu uvolňuje postupně, což nepůsobí nežádoucí náhlé výkyvy glukózy v krvi a dráždění slinivky břišní, jako je to u jednoduchých sacharidů. Tento typ sacharidů je vhodné v jídelníčku doplňovat po celý den, zejména v dopoledních hodinách, k obědu a v menším množství i v odpoledních a večerních hodinách. Jsou schopny uvolňovat energii po několik hodin, čímž zabraňují hladu nebo chutím na sladké.

Dávejte pozor na úpravy těchto sacharidů (pečení, fritování, extrudace apod.), které zvyšují glykemický index potraviny a snižují pocit zasycení. 

Vláknina

Mezi složené sacharidy patří také vláknina, která je nestravitelnou části rostlinné potravy. Chemicky se jedná o neškrobové polysacharidy, celulózu, lignin, vosky, pektiny, chitin, beta-glukany, oligosacharidy aj. Ve střevě vláknina absorbuje vodu, čímž zvětšuje střevní obsah (30-40x) a urychluje tím jeho pohyb ve střevech. Pohyb tráveniny je tak rychlejší, což je vhodné při prevenci zácpy a střevních výchlipek. Tato vláknina také slouží jako potrava pro střevní mikroflóru, váže na sebe toxické látky, žlučové kyseliny nebo cholesterol.

Vhodná je konzumace v množství 25 – 30 g/den. Pro výše zmíněný efekt vlákniny je zapotřebí dodržovat pitný režim!

Sacharidy v organismu
Aby se z cukrů přijatých potravou získala energie, musí se rozštěpit pomocí trávicích enzymů na monosacharid - glukózu. Ta se následně dostává do buněk, kde je metabolickou dráhou zvanou glykolýza přeměna na dvě molekuly pyruvátu za vzniku čistého výtěžku dvou molekul ATP (= energie pro buňku) a dvou molekul NADH (ty se dále přeměňují v dýchacím řetězci a získává se tak další množství energie). Pyruvát je následně dekarboxylován a vstupuje do citrátového cyklu, kde vznikají další molekuly NADH, a tím další energie.

Proces glykolýzy je značně složitý a vyžaduje celou řadu enzymů (= biokatalyzátorů). Důležité je si zapamatovat, že glykolýzou buňka získává energii a že přes pyruvát může vznikat ze sacharidů tuk.