Přestože  začátkem dubna bylo na severní Moravě nakaženo zhruba deset lidí, lze konstatovat, že výskyt tasemnic u člověka za poslední léta významně klesá.

současného výskytu, prakticky v jednom okrese, na Opavsku, se hovoří, že zdrojem infekce tasemnicí bylo požití syrového hovězího masa ve formě tatarského bifteku. Mělo jít o tasemnici Taenia saginata (česky tasemnice bezbranná, tzn. je beze „zbraní“, tj. bez háčků na hlavičce).

Jak může tasemnice infikovat lidský organismus.

Vyjádření SVS

Státní veterinární správa obdržela informaci o nakažení tasemnicí u několika lidí od Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje s tím, že bylo na základě sdělení postižených lidí vysloveno podezření, které nyní místně příslušná krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj prověřuje.

Snad lze zopakovat to, co jsme již při řadě vyjádření vždy zdůrazňovali, že nikdy není možné riziko nákazy prostřednictvím syrového masa zcela vyloučit. Pokud si někdo chce na syrovém tatarském bifteku pochutnat, musí být maso škrábané, přičemž se případně se vyskytnuvší boubele naruší a nejsou již člověku nebezpečné. Pokud pak jde o mleté hovězí maso, lze jako jistotu doporučit si takovouto surovinu nechat v mrazničce několik dní přemrznout.

Porovnáme-li situaci před dvaceti lety, tj. v roce 1993, kdy bylo zaznamenáno celkem 93 případů, tak v roce 2012 pouze 6 případů. Vyjma ojedinělých importovaných případů lidských nákaz tasemnicemi se obvykle jednalo o případy s jedním zdrojem infekce v podobě masa, které pocházelo od omezeného počtu kusů infikovaného skotu z jednoho chovu.

Máte dotazy k hubnutí nebo řešíte zdravotní komplikace? Kontaktujte odborníka na výživu.

Tasemnice u skotu

U skotu se výskyt infekčních stádií tasemnice bezbranné (tzv. cysticerků, česky boubelů nebo uhrů) dlouhodobě sleduje při veterinární prohlídce masa na jatkách. U každého poraženého kusu se po naříznutí hojně prokrvený svalových partií, tj. zejména žvýkačů a srdce, hledají makroskopicky viditelné bělavé měchýřky. Doposud není k dispozici metoda citlivější, nicméně je doporučena evropskou legislativou a je používána pro monitoring výskytu cysticerkózy skotu ve všech zemích EU.

V 60. letech minulého století byl výskyt cysticerků u nás hlášen u 9 % poráženého skotu, v 90. letech u okolo 1 %, a v roce 2012 byly potvrzeny cysticerky v ani ne 60 případech z 1 353 685 kusů poraženého skotu.

Jak se člověk nakazí tasemnicí

"Člověk se nakazí z nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa," varuje parazitolog František Stejskal před konzumací nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa, u kterého si člověk není jistý jeho kvalitou. Pomoci proti tasemnici, nikoli ale proti některým jiným chorobám, může zmrazení masa na –20 stupňů po dobu několika dní. Zkušený kuchař také pozná, že je maso nakažené, protože v něm vidí 1 až 2 milimetry velké boubele tasemnice.

Právě boubele přenáší tasemnici do lidského těla, tasemnice pak má poměrně dlouhou inkubační dobu, 10–12 týdnů. To, že se člověk tasemnicí nakazil, se pozná tak, že z těla odházejí její články, jinak pacienti žádné výrazné příznaky většinou nepociťují. Léčba je pak poměrně jednoduchá, stačí jednorázové podání léku, který parazita zahubí.

Celý proces nákazy

Člověk může být definitivním hostitelem některých druhů tasemnic, dále může být mezihostitelem druhů jiných, a ve vzácných případech také mezihostitelem a definitivním hostitelem tasemnice jednoho druhu (Vitalion.cz). Z uvedeného vyplývá, že tasemnice mají obvykle dva hostitele ( jednoho mezihostitele, a jednoho definitivního hostitele: ovšem nutno brát jako stádia, protože mezihostitelem a častěji i definitivním hostitelem může být více druhů organismů u jednoho druhu tasemnice). U člověka také parazituje škulovec široký (Diphyllobothrium latum), který má vývoj tříhostitelský (viz dále).

Celý proces lze popsat na modelovém příkladu obecné tasemnice: tasemnice žije ve střevě člověka, a uvolňuje velké množství vajíček, které odcházejí spolu se stolicí hostitele ven z organismu. Vajíčka mohou opouštět článek izolovaně tzv. uterinním pórem( proces se nazývá anapolýza) či po rozpadu celého článku( proces apolýzy). To, že se tasemnice rozmnožují pomocí produkce vajíček dává tasemnicím název oviparní organismy.

Z vajíčka se líhne první larva: u skupiny Gyrocotylidea a skupiny Amphilinidea se první larva označuje jako lykofora (syn.: dekakant, název je odvozen od skutečnosti, že lykofora má deset embryonálních háčků. U skupiny Eucestoda se první larva označuje jako onkosféra (neboli hexakant, analogicky podle přítomnosti šesti embryonálních háčků). Onkosféra, která je obklopena ciliárním obalem, který ji umožní pohyb ve vodě, se označuje jako koracidium.

První larva napadne svého mezihostitele , ve kterém z ní vzniká larva druhého či třetího stupně ( u tasemnic se dvěma mezihostiteli) zvaná metacestod. Metacestod je pak podle své morfologie dělen na typy: procerkoid, plerocerkoid, cysticerkoid a cysticerkus.. Metacestod pak různou cestou nakazí svého definitivního hostitele. A celý kruh se uzavírá, protože tasemnice uvnitř svého definitivního hostitele dospívá a začíná produkovat vajíčka.

Jak poznáme teniózu - infikování tasemnicí

Většina onemocnění probíhá asymptomaticky (nijak se neprojevují), někdy se však mohou vyskytnout mírné gastrointestinální potíže (nechutenství, nevolnost, průjem).

Závažná je varianta, kdy se cysticerkus dostává do mozku, pak hovoříme o mozkové cysticerkóze, která se projevuje křečemi, intrakraniální hypertenzí (zvýšený tlak v dutině lební), bolestí hlavy, poruchami vidění a psychickými poruchami. Z 50% případů je tato varianta smrtelná.

Lidská těla jsou osídlena četnými druhy bakterií, z nichž některé organismu prospívají či pomáhají, jiné škodí.

Kromě bakterií živíme také různé parazity.

Pro Bio-Life.cz: Svetpotravin.cz