Teorií o vzniku rakoviny je celá řada, ale mnohé z nich mají jednu společnou věc - kyselost organismu, tedy nízká hodnota pH. Na jednu stranu je organismus ohromně silný systém, který si poradí s náhlými výkyvy pH, na druhou stranu je kolem nás nadmíra faktorů, které kyselost způsobují. Otázkou tedy je, do jaké míry je naše tělo návaly kyselin a dlouhodobý vznik volných radikálů snášet.

Proč se vše tutlá?

Cituji stránky Osud.cz, kde píší o doktoru jménem George Crile z Clewelandu, mimochodem jeden z nejuznávanějších chirurgů na světě. Ten popsal příčinu rakoviny již v roce 1923 a dostal za to Nobelovu cenu za medicínu. Proč tedy je tato skvělá zpráva tutlána před světem? Jednoduše v tom stojí ziskuchtivost jiných lidí.

V roce 1931 německý lékař a vědec Otto Heinrich Warburg (1883-1970) obdržel Nobelovu cenu za objevení základní příčiny vzniku rakoviny. MUDr. Warburg totiž podrobně popsal, že rakovina je vlastně jen vnějším výsledkem a zcela přirozenou reakcí buněk každého živočišného i rostlinného těla na nefyziologické stravování a zároveň velice nezdravý způsob života.

Vliv stravy na kyselost organismu

V našem jídelníčku najdeme celou řadu potravin, která se látkovou přeměnou mění v kyselé látky a také ubírá tělu kyslík. Jedná se převážně o vařenou stravu, rafinované potraviny, nedostatek minerálů v potravinách nebo nadměrnou fyzickou námahu, kterou lidé kompenzují sedavý způsob života. Takto se automaticky v těle vytváří kyselé, slabě zásobované kyslíkem.

MUDr. Warburg proto neustále toto: „Jste-li hodně zakyselení, vašemu organismu automaticky chybí kyslík. A když vám chybí kyslík, tak máte zakyselený organismus. Odeberete-li zdravé buňce pouhých 35% jejího kyslíku, dokážete z ní udělat rakovinovou buňku už za pouhé dva dny,“ tvrdil neustále a po právu MUDr. Warburg. „Všechny normální buňky mají totiž relativně značnou potřebu kyslíku, avšak nádorové buňky mohou žít a množit se i zcela bez něj. To je železné pravidlo prozatím bez jakékoliv výjimky.“

ČTĚTE TAKÉ: Stop překyselenému organismu

Rozdíl mezi zdravou tkání a karcinomem

Tkáně s nádorem jsou vždy až automaticky hodně kyselé, zatímco ty zdravé jsou vždy mírně zásadité. Ve svém díle „Metabolismus nádoru“ MUDr. Warburg uvádí, že všechny karcinogenní formy splňují dvě základní podmínky:

• zvýšenou kyselost tkání a krve
• zároveň značnou hypoxii (akutní nedostatek kyslíku pro zdravý metabolismus buňky)

Objevil, že nádorové buňky jsou anaerobní (nevdechují kyslík) a že dokonce v přítomnosti vysokých koncentrací kyslíku ani nemohou přežít. Přežít a množit se mohou jenom s pomocí glukózy v krvi a v prostředí bez kyslíku.

Kyselost a pH

Kyselé nebo zásadité prostředí se měří pomocí pH stupnice od 0 do 14, kde 7 je neutrální zónou. Od 0 do 7 jde o prostředí kyselé, od 7 do 14 zásadité. Aby naše buňky mohly zdravě fungovat, nutně potřebují prostředí lehce zásadité pH, tedy malinko nad 7. U opravdu zdravého člověka bývá pH krve totiž neustále v relativně velice úzkém rozmezí, a to mezi hodnotami 7,40 – 7,45.

Jak se denně bránit proti překyselení? S tím vám ve Food Life pomůžeme, kontaktujte našeho výživového poradce!

Kyselinotvorné potraviny

Jedná se hlavně o rafinovaný cukr a jeho deriváty. Je ze všech potravin nejhorší, protože neobsahuje bílkoviny, tuky, vitamíny ani minerály, ale pouze jednoduché sacharidy, které škodí slinivce břišní. Jeho pH je totiž až 2,1 (velmi kyselé).

• maso (prakticky všechny druhy)
• většina výrobků živočišného původu
• nadmíra soli
• bílá mouka a všechny potraviny z ní (těstoviny, dorty, sušenky apod.)
• kofein, alkohol, tabák
• průmyslové a konzervované potraviny s obsahem konzervantů, barviv, aromat, stabilizátorů atd.
• antibiotika a obecně téměř všechny průmyslově vyráběné preparáty a léky

Zásadotvorné potraviny

• téměř všechna syrová zelenina (kyseleji působí špenát, rebarbora, fazolové lusky,...)
• čerstvé ovoce
• mandle (z ořechů jedny z velmi zásaditých)
• celozrnné obiloviny (zejména jáhly, mírně pohanka a rýže natural, ostatní mírně okyselující)
• chlorofyl (velmi zásaditý, jezte stále zelené potraviny jako mladá pšenice, ječmen, spirulina, chlorella apod.).
• voda - je velice důležitá pro přirozenou tvorbu kyslíku v našem těle, proto pijte po malých doušcích celý den.
• cvičení - pravidelné cvičení a fyzické práce pomáhá rovněž udržovat náležitou zásaditost organismu, protože dodatečně rozvádí nadýchaný kyslík po celém těle. Příliš sedavý způsob života proto každý lidský organismus předčasně ničí. Ovšem velmi namáhavá fyzická aktivita organismus zakyseluje také.

Tip výživového poradce

Zajistěte svému tělu pravidelný přísun alespoň 60 % zásadotvorné stravy a vyhýbejte se zejména průmyslovým výrobkům, které jsou z větší části silně kyselinotvorné. Jsou to zejména všechny sycené nápoje, sladkosti a také všechny produkty tzv. rychlého stravování. Nepřehánějte to nikdy ani se solí. Když jste jakkoli nemocní, postarejte se především a sami, aby vaše strava byla převážně zásadotvorná, a to z alespoň 80 % !

Máte-li už dokonce nějaký nádor, tak se snažte ve svém těle postupně (ne najednou) vytvořit co možná nejvíce zásadité prostředí. Toho můžete jednoduše a nejlevněji dosáhnout především pomocí příslušné stravy, ale zároveň pravidelným cvičením, vyhýbáním se stresu a také nezbytným doplňováním přírodního chlorofylu, který je ale přítomen jen a pouze v nevařené či jinak chemicky upravované zelenině.

foto