Jedná se o poměrně časté kožní onemocnění, které se objevuje hlavně v dětském věku (postihuje až 10% českých dětí). Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže vyznačující se silnou svědivostí. Na pokožce se objevují zánětlivá ložiska, která zejména v počáteční fázi zarudnutí silně svědí a nutí nemocného k drbání, které často vede k mechanickému poškození kůže poškrábáním, případně až ke vzniku infekce. Po odeznění zánětu se odumřelé vrstvy buněk šupinovitě olupují. Atopická kůže se vyznačuje porušenou tvorbou ochranného tukového filmu na svém povrchu. V důsledku toho je méně chráněna před nepříznivými vnějšími vlivy a ztrácí odpařováním vodu, takže je trvale přesušená. Suchost kůže je jednou z příčin svědění. Zánětlivá ložiska se mohou objevovat na celém těle, nejčastěji však bývají v obličeji, na krku, loktech, zápěstí, nártech a pod koleny. Onemocnění se obvykle postupně ztrácí do 20. roku života. Pokud i nadále přetrvává, často mizí po 40. až 50. roce života.

Příčiny vzniku
Příčiny vzniku tohoto nejsou plně objasněny, jde však o souhru více faktorů. Zcela jistý je vliv dědičnosti, onemocněním často trpí děti postižených rodičů. Významnou roli hraje životní prostředí a klima, znečištění prostředí, voda a přídavné látky v potravinách zvýšily v posledních letech výskyt onemocnění na dvojnásobek. Nemocní mají změněné imunitní reakce, jde vlastně o určitou formu alergie na různé látky v prostředí. S tím souvisí i to, že u lidí s atopickým ekzémem se často zároveň vyskytuje alergická rýma a v závažnějších případech i bronchiální astma, jehož vzniku je možné předcházet včasnou léčbou.

Možnosti léčby
Atopický ekzém, bohužel, není možné zcela vyléčit, jedná se o dlouhodobé onemocnění, které se střídavě zhoršuje a zlepšuje. Existují však možnosti léčby, která je schopna mírnit příznaky. Nemocní se však musí v prvé řadě naučit s tímto onemocněním žít a dodržovat určitou životosprávu, která výrazně ovlivňuje jeho stav. Protože je kůže trvale suchá, je třeba ji trvale promašťovat. Každý nemocný by si měl sám vyzkoušet, jaký přípravek mu nejlépe vyhovuje, volba záleží hlavně na stupni vysušení kůže. Vazelína například je vhodná jen pro extrémně vysušenou pokožku, v ostatních případech může stav spíše zhoršit, neboť zcela zabraňuje přirozenému dýchání kůže. V lékárně máme celou řadu mastí, krémů a mlék, které lépe nahradí přirozenou tukovou vrstvu na pokožce. Osvědčené jsou např. masťové základy jako Ambiderman, Ung. leniens, Neoaquasorb, případně přípravky z řady Excipial, Linola, Lipobase či Diprobase. Kůži nadměrně vysušuje časté mytí, proto by nemocní měli upřednostňovat krátkou sprchu před koupáním. Zcela zapovězené jsou pěny do koupele. Po omytí je třeba pokožku promastit. Při koupání se doporučuje používat koupelové oleje.

Atopický ekzém na ruce a loktech

Pro ošetřování zánětlivých ložisek existuje celá řada prostředků. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady Jarischovým roztokem. Po odeznění akutního zánětu lze použít pasty a tekuté pudry s oxidem zinečnatým. Pod dohledem lékaře se někdy aplikují přípravky s obsahem dehtu. Jejich nevýhodou je špinění prádla a také fakt, že zcitlivují kůži ke spálení sluncem. Proto se používají nejčastěji na noc. V létě se obvykle nepoužívají.

Ačkoliv to nepatří do samoléčby, je třeba na tomto místě zmínit léčbu kortikosteroidními hormony (kortikoidy). Většina nemocných se bez jejich použití aspoň občas neobejde. Nejčastěji se předepisují ve formách k vnějšímu použití, jen zcela výjimečně u velmi závažných stavů se podávají celkově (v tabletách nebo injekcích) a jenom krátkodobě. Kortikoidy se vyznačují silným protizánětlivým účinkem, již ve velmi krátké době po podání se stav zanícené kůže výrazně zlepšuje. Dlouhodobé potírání kůže těmito preparáty však vede k jejímu poškození. Proto je třeba nemocného poučit, že tyto přípravky se mohou používat jen jako první pomoc při zhoršení, v tenké vrstvě, nejdéle asi 7 až 10 dní. Zpravidla stačí ke zklidnění kůže i kratší doba. Po odeznění zánětu je třeba přípravek přestat používat a ponechat pro případ dalšího zhoršení. Všechny přípravky obsahující kortikoidy jsou (s výjimkou masti Hydrocortison) vázány na lékařský předpis.

Na co je třeba dávat si pozor
Stav onemocnění ovlivňuje i prostředí a životospráva. Počasí často zhoršuje stav na jaře a na podzim, v zimě bývá kůže více vysušená zejména v obličeji a vyžaduje častější promazávání mastnějšími krémy. V létě se naopak nemocným obvykle ulevuje. Ekzém též příznivě ovlivňuje pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několik týdnů až měsíců. Nemocní a rodiče nemocných dětí by se měli pokusit zjistit, které vlivy jim přitěžují. Zvláštní pozornost je třeba věnovat výběru materiálu, ze kterého je vyrobeno oblečení a ložní prádlo, dráždit mohou některé syntetické textilie, vhodná bývá naopak bavlna. Nemocného často dráždí i různé mycí a prací prostředky. Nepříznivě působí i některé potraviny, vadit mohou zejména silně kořeněná a kyselá jídla, čokoláda, mléko, vejce, některé druhy ovoce, zeleniny nebo masa. Ekzém se zhoršuje také zapocením a psychickým vypětím.

Potraviny, které obvykle dráždí a které se nemají podávat dětem do jednoho roku:

* ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, fíky, datle, rybíz, angrešt, maliny, jahody, ostružiny (borůvky jsou povoleny),
* zelenina: rajčata, celer, paprika, ředkev, ředkvičky, křen, kyselé zelí,
* luštěniny: fazole, hrách, čočka,
* ořechy, mandle, pistácie, mák, slunečnicová a dýňová semínka,
* sladkosti, cukr, med, čokoláda, kakao,
* řeřicha, bazalka, exotické koření (vanilka, skořice, kari, muškátový oříšek aj.),
* vejce, mléko, mléčné výrobky, ryby, měkkýši, uzeniny, vepřové maso