Patříte mezi ty, kterým prošlá potravina nebo plíseň nevyvede z míry? Někdy se zdají být potraviny v pořádku, přesto že jsou již po zárůční lhůtě. Jenomže záruční lhůtu neuvádějí výrobci z legrace, ale má své jisté opodstatnění. Takže dobře čtěte dále, abyste si nepřivodili nemilé zdravotní potíže nebo vážněji poškodit zdraví.

Co je minimální trvanlivost?

Datum s minimální trvanlivostí určuje dobu, po kterou si daná potravina při doporučeném skladování zachová své vlastnosti, a především splňuje podmínky pro zdravotní nezávadnost.

• maso - pokud si zakoupíte balené maso, je možné ho spotřebovat i následující den, pokud je stále ve své lhůtě. Pokud maso nespotřebujete do následujícího dne, uložte ho raději na mrazák. Maso se stane rychle zapáchajícím s oslizlým povrchem, což už není vhodné k úpravě. Pokud si chcete udělat zásoby masa do mrazáku, nepřekračujte uskladnění více jak 6 měsíců (nutné je hluboké zamražení při 18 °C).

• mléko - jistě se vám už stalo, že mléko bylo poživatelné i po týdnu. Z důsledku hygieny doporučuji otevřené mléko spotřebovat ihned v den otevření nebo maximálně do 3 dnů v chladící teplotě 4-8 °C. Nekupujte mléka, která mají již v obchodě nafouklou krabici nebo která po otevření nebo při uskladnění v chladničce chutnají kysele, nahořkle nebo vykazují jiné známky nečerstvosti (musí být vždy sladké, voňavé a bílé).

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

• sýry - málokdo ví, že by se sýry neměly uskladňovat v tenkých plastových fóliích, jelikož díky tukům v sýru mohou vniknout molekuly tenkého plastu přímo do sýra (silnější plastový kelímek nevadí). Sýry by měly být uskladněny ve skleněné nádobě uzavřené těsnícím víkem nebo v nádobě, kde je možné odsát vzduch. Balené pultové sýry konzumujte do 24 hodin od zakoupení.

Pozn.: situace je podobná jako s plastovými lahvemi, kde do vody z plastových obalů při vysoké skladovací teplotě (více než 8 °C nebo ještě hůře při pokojové teplotě) přechází tzv. ftaláty, jenž působí řadu zdravotních problémů. Ftaláty jsou sami o sobě dlouhou kapitolou, takže určitě brzy o nich čekejte článek :-)

• vejce - jste jedni z těch, kteří skladují vejce několik měsíců? Na vajíčka si dávejte pozor a spotřebujte je do 1 měsíce od snůšky. Vajíčka lze skladovat při teplotách od 4-16 °C. Při koupi vždy zkontrolujte neporušené skořápky.

• máslo - zde jistě každý ví, že máslo je nutné skladovat v chladu co nejlépe zabalené, aby nežluklo nebo se na něm nevytvořila po delší době plíseň.

• ovoce a zelenina - toto je samostatná kapitola, jak a kde kupovat a skladovat zeleninu. Je důležité, kde zeleninu a ovoce kupujete (obchod či zemědělec). Od sklizení ovoce a zeleniny se především ze zeleniny vytrácí cenné vitamíny. Do 2 dnů se dostanou na pulty obchodů, kde leží několik dní, než si je koupíte. Dále je ještě na několik dní uskladníte do ledničky a konzumujete cca po 7 dnech. Takže si sami můžete představit čerstvost potravin a podíl cenných látek v jednotlivých kusech. Např, banány skladujte pro zachování zrání mimo lednici, naopak jablka v chladu. Rajčata vždy kupujte zralá, krásně červeňoučká, nikdy ne oranžová nebo nedozrálá zelná.
Pozor na krájené ovoce, které rozkrojením opět ztrácí cenné látky. Můžeme se zde bavit i o otázce hygieny.

Pozn.: Nikdy nekupujte ovoce nebo zeleninu, které mají poškozenou, nahnilou slupku nebo se na ní objeví černá tečka. Je to důkaz toho, že potravina ztratila svoji antioxidační kapacitu (kvůli které si ji kupujeme) a podíl vitamínů je minimální. Pokud je zelenina jen trochu oschlá nebo zkrabacená, můžete si ji klidně zakoupit. Je to jen známka úbytku vody, což není tolik na škodu.

• ohřívané jídlo - hotové jídlo skladujte v ledničce maximálně 2 dny, nejlépe ho konzumovat v den uvaření. Pokud jste zvyklí ohřát celý hrnec s polévkou, nechat vychladit a opět hrnec dát do lednice, tak se od tohoto zvyku držte dál. Nejlepší volbou je odebrat si část jídla na talíř, ohřát a zkonzumovat.

Co když budete riskovat?

• V případě plísně vyhoďte celou potravinu. Vniknutí plísně do organismu může způsobit lehčí i závažnější zdravotní problémy. Plíseň se např. v ovoci a zelenině tvoří tak, že pokud je vidět plíseň na povrchu, je již v celé potravině.
• Plísně na mrkvi se nešíří vnitřkem tak rychle jako vodnatou zeleninou či ovocem, ale přesto pro jistotu kus mrkve vyhoďte a zkontrolujte ostatní mrkve, jestli na nich neobjevíte počínající plíseň.
• V potravinách vzniklá plíseň vytváří látky zvaná mykotoxiny, což jsou látky vyvolávající otravu a u některých jedinců mohou způsobit nebezpečnou reakci, která může ohrozit život.
• Mykotoxiny jsou látky poškozující jak vnitřní orgány, tak i náš imunitní systém. V určitých případech a množství mykotoxinů může být vyvoláno i rakovinotvorné bujení.

Na co si dávat pozor

Dbejte především na stav ryb a výrobků z nich, uzenin, sýrů, kvašených potravin nebo plísňových sýrů. Nebezpečné mohou být také ořechy. Zejména vlašské, na kterých se často objevuje plíseň nebo známé plísňové chmíří. Takový ořech vyhoďte celý, jelikož může vyvolat průjem nebo dokonce otravu.

Pozn.: Tento článek vyšel jako inspirace z webu Svet-potravin.cz

Image: Suat Eman / FreeDigitalPhotos.net