Zdravý jídelníček "ANEB JAK VYPĚSTOVAT U DĚTÍ SPRÁVNÉ NÁVYKY A PŘEDCHÁZET OBEZITĚ"

Ať už máte děťátko v jakémkoli věku, určitě přemýšlíte, zda mu dáváte v jídle opravdu to nejlepší. A protože se dítě vyvíjí (zejména jeho trávicí ústrojí), pak se složení potravy, kterou mu podáváte, liší podle toho, jak je dítě staré.

Vaší snahou by proto mělo být zajistit mu co nejvyváženější stravu. Nejprve samozřejmě prostřednictvím mateřského, popřípadě kojeneckého mléka, později nemléčnou výživou a smíšenou stravou. Výživa kojenců se rozděluje na tři období podle zralosti trávicího traktu, ledvin a psychomotorického vývoje.

* Období výhradně mléčné výživy - dítě je kojeno, eventuálně dostává počáteční mléko umělé výživy
* Období přechodné - začíná obvykle na konci 5. měsíce (v případě nekojeného dítěte) a na konci 6. měsíce (v případě kojeného dítěte). Dítě dostává k mléku kašovité příkrmy a je schopno začít jíst lžičkou.
* Období smíšené - nastává počátkem druhého roku. Dítěti je postupně podávána upravená strava dospělých.

OBDOBÍ MLÉČNÉ VÝŽIVY 0-6 MĚSÍCŮ

KOJENÍ - NEJLEPŠÍ ZAČÁTEK

Prvních šest měsíců je považováno za období výlučně mléčné, a proto by za optimálních podmínek mělo být dítě pouze kojeno. Příroda si to tak přála a tak to i zařídila, že mateřské mléko odpovídá všem potřebám malého dítěte, stejně jako mléko kravské potřebám telátka.

Ovšem kvantitativním i kvalitativním složením se jednotlivá "savčí" mléka liší. Mateřské mléko obsahuje třikrát méně bílkovin a více cukrů, včetně prebiotické vlákniny, dále obsahuje životně důležité nenasycené mastné kyseliny i bílkoviny (tzv. nukleotidy, významné pro rozvoj mozku). "Mateřské mléko má příznivý vliv na růst střevních bakterií, probiotik, které malé dítě chrání před častějšími infekcemi, a to nejen střevního traktu," říká dětský lékař MUDr. Martin Fuchs. Bílkovina mateřského mléka má zvláštní složení a není srovnatelná s žádnou jinou mléčnou bílkovinou. Mléčný cukr není dítětem zcela stráven, část se ho dostává do spodní části střev, kde jsou jím "vyživovány" dobré malé střevní bakterie, ty chrání miminko před "špatnými" bakteriemi. "Dostatečně dlouhé kojení snižuje i potřebu antibiotik v dětském věku, do budoucna snižuje výskyt některých alergických onemocnění, a dokonce zvyšuje účinnost očkování," uvádí doktor Fuchs. "V mateřském mléce je ale poněkud nedostatečný obsah vitaminů, proto se u plně kojeného dítěte doporučuje podávat vitamin D a také vitamin K," dodává lékař.

REŽIM KOJENÉHO DÍTĚTE

* Mateřského mléka se ve 2. až 4. měsíci denně průměrně tvoří asi 600-800 ml.
* Zpočátku kojte z obou prsů, později v průběhu jednoho kojení jen z jednoho. Dítě si samo určí, jestli bude pít z jednoho nebo z obou prsů.
* Pokud necháte pít dítě z prsu jen krátce, pak nemůže být nasyceno, protože pije jen tzv. "přední mléko", které neobsahuje tuk.
* Kojte podle potřeby, neomezujte délku ani frekvenci, pokud je ale dítě u prsu více než 45 minut, nebude něco v pořádku - zejména technika kojení.
* Počet krmení určuje pocit hladu dítěte, v prvních týdnech to může být skutečně častěji než 12-15x denně.
* Trvá asi půlrok, než se rytmus ustálí na 5 krmeních za den. Pokuste se tento rytmus dodržovat.
* Máte-li pocit, že se vám tvoří méně mléka, začněte dítě častěji přikládat k oběma prsům během jednoho kojení s několikerým vystřídáváním, z toho aspoň dvakrát kojte v noci. Mezi kojením odstříkejte každý prs za 10-15 minut.

UMĚLÁ VÝŽIVA

Pokud nemůžete kojit, pak musíte dítěti nabídnout tzv. umělou výživu. Může to být z mnoha důvodů - kvůli nemoci, psychickým problémům nebo nedostatku mléka. Do 4 měsíců věku by mělo být podáváno mléko "počáteční", později mléko "pokračovací". Na trhu najdete již dostatek preparátů, které splňují nejpřísnější požadavky Evropské unie i odborných evropských společností o složení kojeneckých náhradních mlék. Nemusíte si tedy dělat starosti - vaše miminko dostane i v tomto případě to nejlepší. "Tato mléka jsou tzv. adaptována na mléko mateřské.

Jde především o adaptaci přílišné bílkovinné "nálože". Mléka se naopak obohacují rostlinnými tuky, vitaminy řady A, D, C, E, mléčným cukrem i nemléčnými cukry, jako je například glukóza nebo škroby. Náhradní mléka jsou dále obohacena železem, selenem, zinkem, jodem, beta-karotenem, ale i méně známými prvky, jako je karnitin, taurin atd. V poslední době je znát snaha výrobců přiblížit se k faktickému složení mateřského mléka, zejména posilovat často zmiňované střevní mikrofl óry kojence," upozorňuje MUDr. Martin Fuchs. Kojenecké a později batolecí výživy jsou proto obohaceny o prebiotickou vlákninu, nukleotidy, mastné kyseliny a probiotika. "K přípravě náhradních mlék je vždy nutné používat nezávadnou kojeneckou vodu a ideálně nedlouho vždy před krmením," dodává dětský lékař.

PŘECHODNÉ OBDOBÍ 6-12 MĚSÍCŮ

Vašemu miminku začíná nové období, kdy kromě mléčné výživy začíná dostávat i výživu nemléčnou, zvanou komplementární. Tato strava má být dostatečně bohatá, plná vitaminů i cenných minerálů, různé barvy i odlišného složení, ale především racionální. "Potřebnou výživovou i chuťovou pestrost splní překvapivě jen několik málo potravin, respektive jejich vhodné kombinace," vysvětluje dr. Fuchs. A pokud žijete se svým miminkem právě tady, uprostřed Evropy, nijak zvlášť se nesnažte experimentovat a zůstaňte i v jídle u evropských tradic.

"Raději žádné sojové, kokosové, citrusové nebo jiné exotické pokrmy," dodává. Tato strava musí splnit vyšší energetické nároky staršího kojence (minimálně 100 kcal na 100 gramů této stravy), protože dítě dále dramaticky roste a úměrně s tím se tedy zvyšují nároky na harmonický mentální vývoj. Naopak nepřiměřenými a nevhodnými zásahy do výživy kojence se mohou zahájit nezvratné patologické pochody budoucích civilizačních nemocí, jako je obezita, diabetes, ale i vysoký krevní tlak, ischemické choroby srdce apod.

"Výjimečně lze začít s komplementární výživou dříve, ještě před ukončeným 6. měsícem - nejčastěji je to v případě, kdy dítě vyžaduje kojení či umělou výživu neúměrně často, více než 10x denně - a při neprospívání i při plném a množstevně dostatečném příjmu mléka," udává Martin Fuchs.

PRVNÍ LŽIČKA - JAK ZAČÍT S PŘÍKRMY

* Začíná se zeleninou, obvykle vařenou a mixovanou (kaše, pyré) z jednoho druhu, a to v poledne. Neochucujeme! Zprvu dítěti nabídneme malé množství s mlékem, později již plnou dávku. Různé druhy zeleniny kombinujeme. Konzistenci kaše pomalu měníme z hladké přes hruběji mletou až po solidní kousky.
* Od 7. měsíce začínáme dopoledne a odpoledne s ovocem (ovocno-mléčnými příkrmy). Opět je podáváme jako pyré, později mačkané, od 8.-9. měsíce zkoušíme dítěti nabídnout měkčí kousky do ruky.

* Na to, kdy začít podávat obilné kaše, není jednotný názor - s lepkovými obilovinami se obvykle začíná už v 7.-8. měsíci věku, s nelepkovými (rýže, kukuřice) dokonce ještě dříve. Chléb a pečivo dáváme dítěti do ruky od 8.-9. měsíce věku. Nicméně rizikové děti (s ekzémem či s rodinnou alergickou zátěží) by měly dostat lepek co nejpozději, možná až od 1 roku věku.
* Vhodné maso přidáváme do polévek, masovo-zeleninových kaší a později hrubě mleté či jemně nakrájené s přílohou (brambory, rýže, bezvaječné těstoviny) k napodobení rodinného hlavního jídla. Vajíčko používáme u kojence jen velmi zřídka, a to pokud možno jen žloutek do polévky (1x týdně).
* V roce by mělo dítě konzumovat stravu jako starší děti, vsedě, s dovednostmi typu žvýkání a kousání. Délka krmení by neměla přesahovat půl hodiny, celkové množství by se mělo řídit chutí a přáním dítěte.

OBDOBÍ SMÍŠENÉ BATOLE - 2. AŽ 3. ROK

Tomuto období se říká období rodinné stravy. Batole je již poměrně velké na to, aby jedlo spolu s rodiči a sourozenci. Stále by ještě mělo vypít aspoň 1/2 litru mléka denně a doporučuje se mléko pokračovací, resp. mléko speciálně určené batolatům. "Připouští se ovšem i mléko neupravené, krabicové, pokud možno ale plnotučné. Jednou z nevýhod těchto mlék je však zásadní nedostatek železa," říká MUDr. Fuchs. Batole by mělo mít stravu pestrou, bohatou na zeleninu, ovoce, různé druhy masa a cereální výrobky.

"Můžete opatrně začít i s celozrnnými pokrmy, rozhodující je břišní komfort, kvalita a konzistence stolice," doplňuje dr. Fuchs. Na celozrnnou strukturu podávaných obilovin se klade důraz především pro vysoký obsah velmi žádaných mikronutrientů ve svrchních vrstvách obilných zrn. Komplementární strava by se měla podávat minimálně 3x denně, lépe 4x denně, může být podávána i ve formě malé svačinky bez náročné přípravy (kousek chleba, kousky zeleniny, kousky ovoce atd.). Na jídelníčku batolete by měla být zastoupena různá masa (střídáme bílé, červené a nezapomínáme ani na konečně povolené maso rybí), a to každý den! Denně byste měla dítěti nabízet vhodné druhy ovoce a zeleniny, zvláště pro pravidelný přísun vitaminů, minerálů a antioxidantů a rostlinné vlákniny. Luštěniny jsou pro batole cenné pro vysoký obsah minerálů, vitaminů a také bílkovin, které jsou srovnatelné s nabídkou bílkovin v živočišných masech. "Nevýhodou luštěnin je nadýmání a vyšší obsah některých toxických látek s blokujícími nebo hormonálními účinky," upozorňuje lékař. Tekutiny, kromě mléka, by měly být podávány formou vhodných minerálních vod - pozor na černé čaje, ty blokují vstřebávání železa, jiných kovů a minerálů, a také na koncentrované ovocné nektary, jako jsou džusy a šťávy, i ty 100% totiž obsahují obvykle velké množství nežádoucích sladkých cukrů (vliv na vzestup cukru v krvi, vyšší kazivost zubů, průjmy apod.). "Dvojnásob to platí o limonádách a nápojích typu "kola", kromě vysokého obsahu řepného cukru jsou nasyceny barvivy, umělými sladidly a aromatickými chemikáliemi, a s přírodním ovocem mají pramálo společného," varuje MUDr. Fuchs.

Dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin zabezpečíte dodáním rostlinných olejů (lněný, řepný, slunečnicový, ale jsou už povoleny i oleje sezamové a olivové), a především rybího tuku v podobě rybích pokrmů. V batolecím věku se vyvarujeme všech ořechů, aditiv, jako jsou konzervanty, stabilizátory, barviva, sladidla a dochucovadla! Takže žádné konzervy, kupované kompoty, nakládané zeleniny, sušené ovoce, kečupy, majonézy, dresinky, kořenicí směsi, hotové polévky či omáčky, limonády nebo asijská kuchyně. Vyhněte se také všem uzeninám (mají mnoho soli, dusitanů a zplodin z uzení), sladkosti by neměly obsahovat více než 20 % cukrů (20 g cukrů na 100 g pokrmu) a omezte je na nejnižší únosnou míru. Záleží na uvědomění celé rodiny.

"Pozor, a to nejen v batolecím věku, na alternativní výživu vegetariánského typu. Dítě by mohlo být vážně ohroženo chronickým nedostatkem bílkovin, železa, zinku, vápníku a některých vitaminů, jako je vitamin D, B12 a riboflavin," varuje lékař.

Přístroj pro přípravu zdravých přesnídávek pro malé děti

STARŠÍ DĚTI OD 4. ROKU VĚKU VÝŠE

I zde byste se měla řídit stejnými zásadami, jako jste se řídila v případě mladších dětí. Musíte také zohlednit menší potřebu energetickou, byť v absolutním počtu jde o nároky mnohem vyšší. Je nutné dbát na dostatečný přísun hodnotných bílkovin (roste svalová hmota), hodnotných tuků, vápníku (rostou kosti) atd.

"Stravování typu 'fastfood' je tragédie moderní doby, dítě je přesyceno nekvalitními tuky, cukry, škroby, s minimem hodnotných bílkovin. Nezadržitelně dochází k nadváze, prohlubují se metabolické změny, porušuje se glukózová tolerance a zadělává se na budoucí cévní příhody," uvádí MUDr. Martin Fuchs.

Jak by tedy měl vypadat jídelníček těchto dětí (a de facto i váš)? Měla by vám pomoci následující výživová pyramida:

1 V základech pyramidy stojí cereálie (rýže, pečivo, chléb, těstoviny) s preferencí celozrnných forem (celozrnné pečivo, rýže natural atd.). Tyto pokrmy by se měly podávat několikrát denně, 3-4 porce pro vysoký obsah pozvolna stravitelných škrobů, nestravitelné vlákniny, vápníku a vitaminů skupiny B. Nově se do základny pyramidy řadí i rostlinné oleje, zdroj polynenasycených mastných kyselin a také ořechy, a to ze stejných důvodů. Pozor na alergii na ořechy!

2 Výše stojí zelenina včetně brambor. Rovněž by mělo jít od 3-4 porce denně. Zelenina je významným zdrojem draslíku, hořčíku, vitaminů (kyselina listová, beta-karoten), antioxidantů a vlákniny.

3 Vedle zeleniny se na stejnou úroveň řadí ovoce. Pro bohatý obsah vitaminů (C) je nejlepší konzumovat ovoce syrové, a to minimálně 2 porce denně. Cenný je i obsah draslíku, antioxidantů, vlákniny a jiných vitaminů. Pozor jen na vyšší obsah cukrů.

4 Ve vyšším patře se nachází mléko a mléčné výrobky. Na rozdíl od dospělého věku by se neměly výrobky z kravského mléka pro děti příliš odtučňovat, těmito tuky se totiž kryje energetická potřeba dítěte (lépe než sladkostmi) a usnadní se vstřebávání vitaminů A, D, E, K. Doporučují se 2 porce denně, v případě mléka jde o obvyklých 500 ml denně, u jogurtů o 2 běžné kelímky denně, v případě sýru o 100 g denně.

5 Vedle mléka mají své místo bílá masa a luštěniny, ryby a nakonec i vejce. Nejméně žádoucí jsou živočišné tuky, ale především ty z červeného masa. V této skupině by neměla přesáhnout denní potřeba 1-1,5 porce (100 g bílého masa či ryb, miska luštěnin, 1 vejce či 2 bílky). Naprosto nevhodné jsou hamburgery, paštiky, párky, klobásy, salámy atd.

6 Vrchol této pomyslné pyramidy tvoří všechny uzeniny, sladkosti, máslo, veškeré smažené pokrmy včetně brambor (hranolky) a dokonce i červené maso (hovězí a vepřové, zvláště to upravované).

Maminčin odborník MUDr. Martin Fuchs primář Pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce, Praha

Image: graur razvan ionut / FreeDigitalPhotos.net