Obezita dětí je ovlivněna špatnými stravovacími návyky. Přibývající počet obézních dětí v Česku souvisí se stravováním ve školních jídelnách jen okrajově. Problémem je především nezdravá a nekvalitní strava dětí doma a spousty sladkostí. A také jídlo v rychlém občerstvení.

Obezita dětí je velkým problémem ve všech vyspělých zemích. V Česku se situace dokonce prudce zhoršila. Za posledních pět let se počet obézních dětí zdvojnásobil. To se nestalo ještě nikdy v historii.

Proč české děti tak ztloustly a co se s tím dá dělat?

Na vině jsou jednoznačně cukrovinky, sladké limonády, uzeniny a fast food. Příčiny stejné jako kdekoli na světě. Jednou z možností, jak dětem alespoň nabídnout zdravější variantu, jsou školní jídelny.

Ke svačině ovoce

Pokud děti jedí ve školních jídelnách, mívají v průměru minimálně jedno jídlo denně celkem v pořádku. Ne všechny děti ale do školních jídelen opravdu chodí. Často i bez vědomí rodičů obědy vynechávají a peníze utratí za sladkosti či jiné nezdravé potraviny.

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce.

Problémem jsou i další jídla během dne. Například svačiny. Rodiče v současné době nemívají příliš času na přípravu svačin pro své děti do školy a raději jim dají peníze. Za ty si mohou jídlo koupit cestou do školy nebo ve školním bufetu. Vyhrávají pak naprosto nevhodné sladkosti, chipsy, párky v rohlíku nebo hamburgery a hranolky se slazenými limonádami. V jiném případě zase děti nesvačí vůbec a peníze na svačinu utratí za něco jiného, třeba za časopisy.

Ideální svačina by měla obsahovat například pečivo s rostlinným tukem, sýrem nebo šunkou, toasty, pečivo s jogurtem, doplněné ovocem nebo zeleninou. Rodiče by neměli zapomínat vybavit do školy své děti také lahví s vhodným nápojem.

Pokud chtějí rodiče raději dávat svým dětem peníze na svačinu, měli by alespoň věnovat nějaký čas tomu, že jim vysvětlí, co si v nabídce školního bufetu vybrat. Vhodnější než hamburger k svačině (jehož energetická hodnota odpovídá spíše množství doporučenému na oběd) je toast nebo bageta bez majonézy se šunkou, sýrem a dostatkem zeleniny. Tu ale často bufety nenabízejí. K pití by pak děti měly vybírat neslazené nápoje, stolní vody nebo stoprocentní ovocné džusy, které by se ale měly ředit vodou, protože i v nich je cukr.

Víte, co jedí?

Jak ukazují zkušenosti odborníků, rodiče velmi často vůbec nevědí, co děti jedí. Navíc mají velmi minimální znalosti o zdravé výživě. Za zdravé jídlo tak například považují dietní párky. I přesto, že se od těch nedietních liší jen velmi málo a v každém případě je v nich hodně soli a živočišných tuků. Ty pak přispívají k ukládání cholesterolu v krvi.

Přitom se zvyšuje počet dětí, které mají nemoci, jež dříve trápily v podstatě jen dospělé. Jde právě o zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi či dokonce cukrovku a vyšší krevní tlak.

Děti si koupí to, na co mají chuť

Ve školních jídelnách se snaží vařit zdravá jídla. "Řada dětí tam ale nechodí, protože jim to nechutná. Do jídelny chodit můžou, ony ale nechtějí," uvedl ředitel Základní školy v ulici Boženy Němcové v Sokolově Rudolf Flaška. "Rodiče jim dají peníze a oni si raději koupí například hranolky," doplnil ředitel. V základní škole v ulici Boženy Němcové mají také třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy. " Řada dětí se brání pohybu a tělocvikům se vyhýbají," myslí si Rudolf Flaška

Snídají děti pravidelně?

Výzkumy ukazují, že velká část dětí nesnídá. Potvrzuje to loňský výzkum Poradenského centra výživy dětí mezi žáky základních škol. Vyplynulo z něj, že 48 procent dětí 6. tříd před odchodem do školy nesnídá vůbec nebo jen zřídka. Zhruba 23 procent dětí dokonce ani o přestávkách nesvačí. Jejich prvním jídlem je až oběd. Čím více jsou děti vyhladovělé, tím více jídla pak v poledne snědí.

Nejčastější chyby ve výživě dětí:

Sladkosti

Pokud mají děti ve stravě hodně jednoduchých sacharidů (cukr, různé tyčinky, buchty, koláče podobně), které nejsou vykompenzovány dostatkem pohybu, nadbytečné sacharidy se přeměňují na tuky a ukládají. V normálním jídelníčku zdravých dětí mají i sladkosti své místo, neměly by však tvořit jeho základ. Je dobré volit jejich zdravější varianty - kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa, sušené ovoce, ořechy a müsli výrobky.

Rychlá občerstvení

Ke zvyšování tělesné hmotnosti, ale i hladiny cholesterolu a krevních tuků přispívá časté stravování v bufetech či stáncích a restauracích rychlého občerstvení. Je v něm nejen hodně nevhodných sacharidů v bílém pečivu, ale také soli a živočišných tuků, a tedy i cholesterolu. Fast food by se neměl ve zdravém jídelníčku dětí objevovat denně. Když už si děti nějaké jídlo v rychlém občerstvení dají, měly by pak svůj denní jídelníček doplnit dostatkem zeleniny a ovoce a také již ve stejný den nejíst například uzeniny nebo další tučná jídla.

Zdroje cholesterolu

Je třeba si uvědomit, že cholesterol není jen v mase, ale také uzeninách, tučnějších druzích tavených sýrů, smetanových jogurtech a podobně. Je užitečné dávat přednost kvalitním rostlinným tukům, které neobsahují cholesterol a navíc dodávají tělu esenciální mastné kyseliny. Tyto látky přispívají ke zdravému růstu dětí, podle posledních výzkumů také podporují správný mentální vývoj. Doporučený poměr tuků ve stravě by měl být 2/3 tuků rostlinných a 1/3 tuků živočišných.

Nízkotučné potraviny

Odborníci se setkávají také s opačným přístupem. Maminky se bojí, aby jejich dítě nepřibralo, tak mu odmalička dávají nízkotučné potraviny (mléko a mléčné výrobky, tuky) a pokrmy připravují prakticky bez tuku. Pro zdravou výživu dětí ale není dobré, když v ní tuky chybějí, protože je děti potřebují nejen jako zdroj energie, ale také pro správný růst a vývoj, využití vitamínů rozpustných v tucích nebo pro tvorbu některých hormonů.

Nedostatek ovoce a zeleniny

Vícekrát denně jí čerstvé ovoce jen třetina dětí, zelenina je na tom ještě podstatně hůře. Jen 15 procent dětí ji má na talíři několikrát denně. Zelenina a ovoce jsou přitom cennými zdroji vitamínů, minerálních látek a vlákniny, proto by je děti, ale i dospělí měli jíst pětkrát denně. Měly by tedy být součástí každého denního jídla dětí i dospělých. Kdyby děti měly dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek z ovoce, zeleniny, luštěnin a cereálií, nemuseli by jim je rodiče podávat ve formě tabletek či šumivých nápojů.

Image: Michal Marcol / FreeDigitalPhotos.net