Již od starověku po dnešní dobu se lidé snaží dosáhnout prodloužení života. Žádný elixír mládí zatím neexistuje, ale přesto má každý z nás možnost svůj věk mít pod kontrolou. Můžeme si sami prodloužit život, zachovat si funkce svého těla a udržet si zářivý a mladistvý vzhled.

Rozhlédněte se kolem sebe. Také si všímáte, jak ostatní stárnou? Někteří rychleji a někteří pomaleji. Někdo má ztrhaný vzhled již v mládí (vrásky pod očima, kolem úst) a někomu se zdárně vrásky vyhýbají a vypadá vitálně. Jak je to možné?

Jak si udržet zdraví

Tyto rozdíly jsou samozřejmě podmíněny dědičností, ale během života člověk může na sobě udělat takové změny, že může být úplně jiný než jeho rodiče. Jde jen o to, jak se o své tělo v průběhu života staráme. Každý má šanci na změnu! Platí to i v opačném případě - pokud někdo spoléhá na dobrou genetiku, zdaleka nemá vyhárno.

Tajemství je přitom velmi známé, ale málo kdo je zahleděný do sebe, aby se o sebe staral. Většinou dáváme přednost práci a každodennímu shonu. Pokud to takto chcete praktikovat dále, buďte si jisti, že žádná změna nenastane a budete chátrat jako všichni okolo.

Jak o sebe pečovat:

• správná životospráva
• minimální stres
• pohybová aktivita
• pobyt na čerstvém a čistém vzduchu
• hygiena

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

Stárnutí začíná již při početí, proto není čas na nic čekat. Je třeba, aby dítě už od svého útlého věku bylo vychováváno správným směrem. Pečovat o sebe, dbát na hygienu, učit se od rodičů správné výživě a pravidelně se hýbat. Pokud budeme pokračovat dále tím stylem, jaký mezi lidmi převládá, budou se rozmnožovat jenom degenerovaní a nemocní lidé. Po zdravém a silném jedinci už pomalu nebude zmínka, spíš to bude zázrak.

Prodloužený život?

Vědci uvádí, že délka lidského života by mohla být bez problémů 120 let. Zamyslete se proto, o kolik let života se dokážeme připravit pouze naší nedbalostí, leností o sebe pečovat a mít sám sebe na prvním místě. Ne svůj blahobyt, ale své zdraví!

Za prodloužení života můžeme vděčit především zlepšené hygieně, lepší dostupnosti jídla, zdravotnickému systému a lékům. Problém vidím ale v tom, že zdravotnictví a léky život dokáží prodloužit, ale jakým způsobem. Je správné, že zanedbaný nemocný člověk přijde na kliniku, kde ho za několik týdnů "spasí" operacemi a řadou léků? Léky, které vyvolávají řadu dalších vedlejších účinků a jen oddalují nevyhnutelné? - chátrání těla, kterému se krátí život?

Lidé by měli jednat opačně - nejdřív se starat sami o sebe, správně se stravovat, posilovat svou imunitu, udržovat si acidobazickou rovnováhu pomocí stravy, sportovat a být na čerstvém vzduchu. Ne spoléhat na "zázračné" pilulky, které řeší akutní problém, ale ne jeho příčinu. Příčinu by si měl každý vyřešit sám - správné stravovací návyky, více relaxovat a pečovat o sebe.

Nezávislost až do stáří

Proces stárnutí je nezastavitelný proces, ale můžeme stárnout číselně počtem let, ale na našem organismu to být vidět nemusí. Můžeme si stále udržovat pohyblivost kloubů, pečovat o objem svalů a kostí, cvičit svůj zrak, zdokonalovat své duševní schopnosti, zabránit šedivění vlasů nebo vzniku vrásek.

Ve Waikiki můžete vidět tisíce japonských turistů, kteří vypadají mladě a fit, mají hladké tváře a hlavu pokrytou hustými tmavými vlasy i po osmdesátce. Japonci, kteří se narodili na Havajských ostrovech a vyrůstali na vepřovém a u McDonald"s, byli na druhé straně často tlustí, prošedivělí, plešatí a vrásčití již po čtyřicítce (zdroj CountryLife.cz).

Nemoci, které jsou stářím doprovázeny, jsou např.:

• ucpávání cév
• ateroskleróza (strava s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem cholesterolu, která je oblíbená u většiny našich spoluobčanů, ucpává cévy a ničí jejich funkci procesem, kterému se říká ateroskleróza. Následným zdravotním problémům se dalo pojmenování podle toho, který orgán či která tkáň jsou zasaženy. Tyto problémy jsou důsledkem nedostatečného zásobování krví, které se může rozvíjet postupně, nebo ke kterému může dojít náhle)
• makulární degenerace (cévy sítnice)
• ztráta sluchu (cévy vnitřního ucha)
• mozková mrtvice (mozkové cévy)
• infarkt myokardu (koronární cévy)
• selhání ledvin (ledvinové cévy)
• degenerativní onemocnění plotének (lumbální cévy)
• intermitentní klaudikace a gangréna (periferní cévy nohou)
• impotence (cévy penisu)

Řídnutí kostí
Naše průměrná strava, která obsahuje hodně bílkovin a málo ovoce a zeleniny, produkuje velké množství kyselin (hlavně kyseliny sírové a kyseliny fosforové), které musejí být neutralizovány aktivním vstřebáním kostí (J Nutr 128:1051, 1998). Rozpuštěná kostní hmota je poté vylučována ledvinami do moče. Největší množství kyselin produkují potraviny obsahující svalovinu (hovězí, drůbeží, rybí, vepřové maso, atd.) a vejce. Přídavek zásaditých potravin, což jsou ovoce a zelenina, zvrátí ztráty vápníku a proces rozpouštění kostí. Kosti se poté mohou znovu vystavět a proces změn vedoucích k osteoporóze tak může být zvrácen.

Ochromující artritida
Nejobvyklejší formou artritidy je osteoartritida, rovněž známá jako degenerativní artritida, u níž se předpokládá, že je normálním příznakem přirozeného stárnutí organismu. V USA lze tuto formu ochromující artritidy diagnostikovat rentgenem v rukou přes 70% lidí starších 65 let. To samé onemocnění je však relativně velmi vzácné v afrických a asijských zemích, kde lidé musejí fyzicky těžce pracovat, chtějí-li přežít (Br J Rheumatol 24:321,1985).

Jak je to možné? Osteoartritida má být údajně výsledkem opotřebení kloubů, jak tedy může být méně běžná u těžce pracujících lidí v rozvojových zemích? Ani to nevysvětluje, proč i při malém zatížení bývají často s přibývajícím věkem postiženy ruce řady žen.
Osteoartritida se rozvíjí, když poškození kloubů převýší kapacitu tkáně chrupavky k opravě; výsledkem je, že povrch kloubu je narušen. V pozadí stojí typická tučná národní strava. Z potravy, kterou jíme, pocházejí toxiny. Studie na zvířatech ukázaly, že nezdravá strava nedokáže poskytnout dostatečné množství antioxidantů ke zničení volných radikálů, které poškozují tkáně kloubů (J Orthop Res 8:731, 1990).

Špatný krevní oběh může hrát ve zhoršování stavu kloubů hlavní roli. Bylo zjištěno, že vážnost osteoartritidy koreluje s rizikovými faktory koronárních onemocnění (J Cardiovasc Risk 3:529, 1996). Není žádným překvapením, že strava a životospráva, které vedou k jednomu civilizačnímu onemocnění, napomáhají i rozvoji dalších degenerativních onemocnění. Cholesterol přidávaný ke stravě pokusných zvířat zvyšoval riziko onemocnění osteoartritidou (Pathol Microbiol (Basel) 43:265, 1975). K narušení krevního oběhu, které postihuje klouby, dochází na úrovni malých krevních cévek, jako jsou vlásečnice, a způsobuje zánět a zničení kloubu (Sem Arthritis Rheum 12:11, 1982).

Ztráta ledviny
Vysoký obsah bílkovin v naší běžné stravě opotřebovává ledvinovou tkáň. Výsledkem je, že průměrný občan ve věku 70 let již ztratil asi jednu čtvrtinu funkce ledvin (N Engl J Med 307:652, 1982). To není pro většinu lidí problém, pokud ovšem neztratili ledvinovou tkáň z nějakých jiných důvodů - k tomu, aby byl veškerý odpad odstraněn z lidského těla, stačí, když je funkční jedna třetina kapacity ledvin.

Vnější známky stárnutí
Naše pleť a vlasy vypovídají navenek nejvíce o našem stárnutí. Špatný krevní oběh způsobuje ztrátu normální pružnosti kůže a vznik vrásek. Kouření cigaret ještě více komplikuje krevní oběh a dodává do kůže zplodiny, které jsou pro ni jedovaté (Ann Intern Med 114:840, 1991). Těžcí kuřáci mají skoro pětkrát větší pravděpodobnost, že budou mít hodně vrásek než nekuřáci. V kombinaci s nadměrným vystavením slunečnímu svitu mají silní kuřáci asi dvanáctkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít hodně vrásek. Stárnutí kůže vyvolané nadměrným vystavením slunečním paprskům se projevuje jejím hrubnutím, vráskami, pigmentací, vystupujícími krevními cévami, prekancerózními lézemi a rakovinou.

Šedivění vlasů, plešatost a vrásky jsou spolehlivými příznaky toho, že muž je vystaven zvýšenému riziku že prodělá srdeční infarkt (Am Heart J 130:1003,1995). Šedivění vlasů naznačuje náchylnost k infarktu asi stejně významně jako kouření či přítomnost cukrovky. U žen mělo šedivění vlasů podobný, ale slabší účinek. Důležitost plešatosti a šedivění vlasů se potvrzuje u mladých i starších mužů. Mužský hormon dihydrotestosteron je hlavní substancí, která je odpovědná za plešatost, a může být i důležitou příčinou toho, že muži trpí srdečními onemocněními více než ženy. Strava s vysokým obsahem tuku, nízkým obsahem vlákniny a vysokým zastoupením masných výrobků je příčinou zvýšené hladiny dihydrotestosteronu a plešatosti u geneticky náchylných mužů.

Šedivění není pouze příznakem rizika srdečního onemocnění, ale je také spojeno s většími ztrátami kostní hmoty. Byla-li většina vlasů na hlavě šedivá ještě před dosažením čtyřicítky, pak se ukázalo, že hustota kosti byla v krčku stehenní kosti (femoral neck and trochanter) nižší o 7-8% a v celém těle o 4% v porovnání s lidmi, kteří předčasně nešedivěli (J Clin Endocrinol Metab 82:3580, 1997). Běžné nálezy ztráty kostní hmoty, srdečního onemocnění, šedivění, plešatosti a předčasného nástupu vrásek ukazují ke společnému jmenovateli, kterým je tučná strava, nedostatek pohybu a nezdravý životní styl (zejména poškození nadměrným slunečním zářením a kouřením cigaret). Skončete s těmito zlozvyky a podaří se vám zpomalit a zvrátit proces stárnutí po všech stránkách. Výskyt prekancerózních lézí u kůže poškozené sluncem, známých jako aktinická keratóza, lze snížit o více než dvě třetiny, když je množství tuku ve stravě zredukováno z 40% na 21% (N Engl J Med 330:1272, 1994).

Zdroj: McDougall Newsletter, www.countrylife.cz