K zajištění dostatečného přívodu všech potřebných nutričních faktorů stačí v mnoha případech pestrá strava. U rafinovaných potravin, tj. potravin technologicky upravených tak, aby se zvýšila jejich přitažlivost pro spotřebitele, může docházet k nutričnímu ochuzení potraviny o část biologicky aktivních látek, především vitaminů, minerálních látek, stopových prvků, vlákniny a dalších cenných složek. Ke ztrátám může dojít i při kulinárním opracování potravin během jejich úpravy na pokrmy. Dalším důvodem pro zlepšení nutričního obsahu potravin je snížení fyzické zátěže u člověka, která ústí do menší potřeby energie, ale za to větší potřeby biologicky aktivních látek. Ve všech těchto případech přistupuje výrobce k vitaminizaci potravin.

Co je to vitaminizace ?

Vitaminizace - znamená přidávání vitaminů do potravin. Většinou se však nepřidávají jen samotné vitaminy, ale přidávají se i další mikroživiny (minerální látky a stopové prvky) a pak se jedná také o obohacování. Užívají se však i jiné termíny, především fortifikace, dále restituce, standardizace; každý z těchto výrazů má zcela konkrétní smysl - nadhodnocení, doplnění či sjednocení výrobků, u kterých se obvykle upravuje obsah určité mikroživiny, např. obsah vitaminu C v jablečném džusu se upravuje na hodnotu vitaminu C v džusu pomerančovém, a to je standardizace. Obecný termín je pouze obohacování.

K vitaminizaci se užívá buď jen jeden vitamin (z celkem 13 vitaminů), obvykle to bývá vitamin C, ale může se používat i soubor několika vitaminů. Bývají to např. antioxidační vitaminy - vitamin E, C a karoten, dále z 8 vitaminů skupiny B se přidává do potravin obvykle 6-7 vitaminů, vynechává se většinou biotin, někdy i kyselina pantotenová. Do výrobku se tedy aplikuje 10-12 vitaminů. Jen velmi vzácně se přidává vitamin K.

Vzhledem k tomu, že vitaminy jsou látky labilní (tzn: ztrácí se při tepelné úpravě), snaží se výrobci vitaminů stále jednotlivé formy vitaminů stabilizovat tak, aby k uvolnění aplikovaného vitaminu došlo až v organismu spotřebitele.

Co se vitaminizuje (obohacuje)?

Obohacují se nebo vitaminizují se jednak potraviny široké spotřeby, např. nápoje nebo margaíiny nebo se obohacuje či vitaminizuje cíleně, a to potraviny určené pro určité skupiny populace, např. těhotné ženy, děti, sportovce atd.

V naší republice se začalo s vitaminizaci ihned po 2. světové válce, kdy na zařízení dodaném organizací UNRRA se do dětské ovocné výživy začal přidávat vitamin C. Dnes se tato výživa většinou obohacuje i jodem.

V současné době se nejvíce vitaminizují nápoje. Sortiment těchto nápojů je velký a pestrý. Vyrábějí se tekuté sycené i nesycené nápoje, instantní nápoje v prášku a různé sirupy. Obohacují se jak vitaminem C, tak antioxidačními vitaminy - A, C, E nebo vitaminovými komposicemi, které většinou obsahují 10 vitaminů. Výborné jsou též čaje s různými příchutěmi a vitaminem C.

V r. 1956 se začalo s vitaminizaci margarinu vitaminem A a o něco později i vitaminem E a po roce 1990 i vitaminem D. V osmdesátých létech se zavedlo barvení margarinů přídavkem beta-karotenu, což znamenalo současně zvýšení jejich výživové (nutriční) hodnoty. Podle mezinárodní normy Codex Alimentarius se začaly vitaminizovat též mono-druhové oleje, a to vitaminem A a E.

Vzhledem ke změnám ve vymílání obilí, především pšenice (začaly se preferovat mouky bílé, málo vymílané), zahájila většina zemí obohacování mouky vitaminy B1 , B2 a vápníkem na hodnoty původně obsažené v obilném zrnu.

Zcela přirozeným způsobem byl vitaminizován fermentovaný mléčný nápoj, u kterého se podařilo účelně vedeným technologickým postupem zvýšit obsah vitaminu B12 a kyseliny listové, a to podstatně až na padesátinásobek původního obsahu.

V současné době se v ČR vitaminizují nápoje, margariny, oleje, těstoviny, cukrovinkářské a pekařské výrobky typu trvanlivého pečiva, a dále některé potraviny pro zvláštní výživu. Zvláštní skupinu potravin tvoří výrobky pro kojeneckou a dětskou výživu. V ČR se vyrábí řada instantních kaší, polévek a dětské ovocné výživy, které jsou povinně doplněny vitaminy.

Současná legislativa

Naše legislativa prochází trvale úpravami a změnami. Podle poslední vyhlášky (Vyhláška 53/2002 Sb.,) je k obohacování bez speciálního schvalování dovoleno užít následující potravní doplňky - vitamin B1, B2, C, E, kyselinu listovou, niacin a beta-karoten a dále draslík, hořčík, vápník, zinek, měď a jod, a to do výše hodnoty stanoveného podílu denní dávky. Používání potravních doplňků, uvedených v příloze č. 4 vyhlášky stanoví zvláštní právní předpis. V současné době se připravuje novelizace tak, aby vyhovovala předpisům platným v Evropské Unii.