Od: Michal

NENÍ CHRÁPÁNÍ JAKO CHRÁPÁNÍ

aneb syndrom spánkové apnoe

Kdo byl někdy hospitalizován s chrápajícím pacientem, protrpěl několik nocí. Já měl tu smůlu, že mne co chvíli budily zvuky připomínající chod cirkulárky. S odstupem času na to vzpomínám s úsměvem, tehdy mi ovšem do smíchu nebylo.

Chrápání se ještě nedávno považovalo pouze za jakýsi společenský handicap. Teprve před několika lety, kdy se mu začal věnovat vědecký výzkum, se zjistilo, že může být za jistých okolností člověku nebezpečné.

“Někdy totiž bývá doprovázeno zástavou dechu na deset i více vteřin. Je – li takových zástav v průběhu hodiny více, říkáme tomu syndrom spánkové apnoe. Během pauzy v dýchání se snižuje sycení krve kyslíkem, srdce pracuje nepravidelně, zvyšuje se krevní tlak,“ říká MUDr. Petr Skiba z rhonchopatické porady při ORL oddělení.

Podle MUDr. Radovana Kozla primáře Oddělení tuberkulózy, nemocí a funkční diagnostiky Městské nemocnice Ostrava, výskyt onemocnění se týká přibližně jednoho až deseti procent obyvatel, přičemž muži jsou postiženi častěji.

Varovným signálem pro laika, že se jedná o syndrom spánkové apnoe, bývá kvalita či spíše nekvalita spánku. „Onemocnění se projevuje kromě kombinací explosivního chrápání a přerušením dýchání ve spánku, neklidným spánkem, zvýšeným usínáním přes den, nočním dušením, ranní bolestí hlavy. Ovšem alkohol nebo hypnotika mohou stav zhoršit. Pacienti jsou na možné onemocnění velmi často upozorňováni svými partnery,“ říká primář MUDr. Kozel.

A tak místo toho, abychom se ráno probudili osvěženi, cítíme se být unaveni. Stoprocentně to však platit nemusí. S konečnou platností to potvrdí či naopak vyvrátí až odborník v už zmíněné poradně.

„Klienta v ní vyšetříme, když předtím vyplní dotazník a svěří se nám se svým subjektivním stavem. Poté jej většinou odešleme do spánkové laboratoře Fakultní nemocnice v Porubě. Tam si na noc lehne a zůstane pod kontrolou přístrojů. Na základě získaného výsledku navrhneme řešení.“

Je však prokázáno, že každé, tedy i tzv. prosté chrápání má nepříznivé účinky na zdraví. Rozdíl oproti syndromu spočívá v tom, že se na organizmu projevují pomaleji. I v tomto případě brání chrápajícímu člověku v dýchání nějaká překážka v dýchacích cestách od nosu po plíce, zejména pak v oblasti nosu a hltanu. Takovou překážku např. představuje vybočená nosní přepážka, polypy, v hltanu prodloužený čípek či měkké patro atd. Existují ale i další příčiny. Zvětšený kořen jazyka a obzvláště obezita, v jejímž důsledku se v hltanu ukládá zvýšené množství tuku, zužuje ho a tím omezuje přístup vzduchu s blahodárným kyslíkem.

„Mnohé z těchto překážek dokážeme postiženému odstranit v lokální anestezii ambulantně. Zákrok trvá zhruba 15 minut a pacient odchází po hodině domů. Trpí - li syndromem spánkové apnoe, podstoupí náročnější operaci, nejčastěji jsou mu odstraněny krční mandle. V takovém případě bývá na týden hospitalizován. Úspěšnost se pohybuje kolem devadesáti procent. Za drobnější zákrok provedený ambulantně zaplatí šest tisíc korun. Pokud není zákrok efektivní, je nutno jej zopakovat, v tomto případě již dotyčná osoba za něho neplatí. Složitější operace hradí za nemocného plně zdravotní pojišťovny.

Rhonchopatická poradna při ORL oddělení je zájemcům k dispozici každou středu od 13 – 14 hodin a její klientu tvoří převážně muži. To proto, neboť podle statistik jich chrápe celá jedna čtvrtina, z toho až polovina trpí syndromem spánkové apnoe, který přímo ohrožuje život a vyžaduje tudíž léčení. „Organizmus takového člověka je totiž stále namáhán. V noci, aby spánkem relaxoval, si neodpočine. Jeho srdce bije stejně jako ve dne, což anoncuje, že během pěti, nejpozději patnácti let se s velkou pravděpodobností dočká infarktu či náhlé mozkové příhody,“ varuje MUDr. Petr Skiba.

„Následky neléčeného syndromu spánkové apnoe mohou vést nejen k nedostatečnému okysličování orgánů lidského těla, ale také změnám hormonálním, psychickým poruchám a dokonce až ke změně osobnosti,“ přidává se také primář MUDr. Kozel