Od: RNDr.Petr Fořt, Ph.D.

Miliardy za „léky" s nejasným účinkem - aneb Ministerstvo zdravotnictví začne sledovat, zda výrobci doplňků stravy nelžou.

Toto je titul článku, zveřejněného v MF Dnes 22.října 2007 (Lenka Petrášová a Lenka Veselá). Téma mediálně natolik atraktivní, že se dostalo na titulní stranu a zasloužilo si obrovskou barevnou fotografii uvnitř deníku. Téma pro mne natolik blízké, že jsem nemohl nereagovat. Téma pro autorky článku asi natolik „odlehlé", že výsledkem jejich práce je pode mého názoru kategorické odsouzení doplňků stravy. Když si laický čtenář přečte zcela zavádějící mezititulek „Tabletky z cukru za 209.- Kč", nemůže než zařadit všechny doplňky stravy do kategorie „původem z říše zla".

Jak je to ve skutečnosti? Jako obvykle - pravda je kdesi „uprostřed". Tak především - hovoříme o doplňcích stravy, nikoliv o „potravních doplňcích". Ale to není podstatné. Mnohem důležitější je, že nehovoříme o lécích, nýbrž o výrobcích, využívajících látky přírodního původu nebo přírodně identické (totožné s přírodními, ale synteticky připravené), ale nejdůležitější je, že se jedná o látky (produkty), nezařazené do seznamu „léčiv".

Možná bych mohl naznačit, že v případě mnohých z nich by se asi hodilo použít slovní spojení „možná, že mnohé budou"! Toto si prosím přečtěte ještě jednou, protože právě to je hlavní motiv „křížového tažení" proti doplňkům. Když zatím pominu jiný důležitý motiv, kterým je „ušlý zisk" farmaceutických koncernů.

Skutečně výrobci doplňků podvádějí a označují svoje produkty cíleně výrazem „lék"?
Jak je možné, že se ve spojení s doplňky stravy objevuje výraz „lék"? Je to snad uvedeno přímo na obalu produktů? Nikoliv! Na rozdíl tvrzení autorek článku výrobci a reklamní agentury toto označení nezneužívají. Jde o nedorozumění plynoucí z toho, že laická veřejnost nepochopila rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy! Lidé si automaticky spojí návštěvu lékárny, kde se doplňky velmi úspěšně prodávají, s logickým, ale nepřesným názorem, že zde dostanou - co jiného než - léky, že?

Situace by se radikálně změnila v případě, kdyby se doplňky prodávaly v supermarketech a prodejnách zdravé výživy - vždyť ony patří mnohem víc mezi „potraviny" než mezi léky - ostatně, vždyť se tak i jmenují! Nic takového však hned tak nenastane, protože pro lékárníky je prodej doplňků významným zdrojem příjmů. A tak jsme plynule přešli do oblasti, která s celým tématem zásadním způsobem souvisí a kterou je - „byznys".

Jde o peníze! Ale komu?
Všem zainteresovaným! Těmi jsou výrobci surovin, používaných výrobci doplňků, výrobci doplňků a na konci řady především prodejci těchto doplňků, ale pozor - jsou jimi také výrobci (a prodejci) léčiv! Ti první využívají stávající legislativy ve smyslu možnosti nabízet k prodeji látky, neregistrované jako léčivo, ti druzí jsou velmi rozladěni „nespravedlivostí" legislativy, která jim jako producentům léčiv nařizuje neskutečně drahý vývoj a testování (oni to pak doženou cenou, že?), kdežto na producentech doplňků se žádá pouze osvědčení, že produkt není kontaminován těžkými kovy a mikroby.

Přesto - připadá vám logické, žádat na výrobci doplňku, který „neléčí" a dokonce ani neúčinkuje (tak se o doplňcích vyjadřuje většina lékařské veřejnosti), aby dělal testy účinnosti? Účinnosti na co?

Nesmím zapomenout vysvětlení - kontrolní orgán (Státní zdravotní ústav a potažmo Ministerstvo zdravotnictví) chce nejenom testy na kovy a mikroby, ale také důkladně kontroluje texty, popisující produkt, v nichž nesmí být ani slovo o léčebných účincích, dokonce ani o tom, že „pomáhají léčit". Daleko nejdůležitější je, že doplněk je schválen k prodeji až poté, co je upraveno dávkování tak, aby ani zcela nepravděpodobné riziko předávkování (ale koho by napadlo spáchat sebevraždu doplňkem, podle názoru autorů článku třeba jakýmsi „cukrem") nevedlo k poškození zdraví konzumenta. A dávkování je nakonec také upraveno na jeho pokyn tak, aby nedosáhlo tak zvané „terapeutické" (léčebné) dávky. Tak že by přece jen obavy, že takový produkt může „léčit"? Na druhé straně - když bude spotřebitel dodržovat doporučené dávkování, nemusí se ničeho bát. Ani toho, že produkt bude nějak výrazně účinkovat, bohužel.

Bojujme proti podvodníkům, proti „obchodníkům s deštěm" - ale kdo má bojovat?
Kde je byznys, tam je automaticky reklama. Bohužel mnozí čtenáři jsou natolik naivní, že reklamám věří. O co jde? Výrobce (a prodejce) vychází z reality, kterou je „kdo není v televizi nebo v bulváru jako by nebyl". Jinými slovy - pokud nebudu přehánět, nikdo si můj produkt nekoupí! Tak tomu bude i nadále do té doby, než se vytvoří skupina nezávislých odborníků, kteří budou mít jako hlavní práci kontrolu tvrzení výrobců - ať už jsou to výrobci doplňků nebo dokonce jakýchsi „na zdraví příznivě působících speciálních druhů potravin".

Ale - co si pomyslet o tom, když v reklamě na nějaký doplněk vystupují a podle toho, co se v inkriminovaném článku o doplňcích píše, otevřeně lžou mediálně známé osobnosti nebo dokonce vysoce postavení odborníci z řad lékařů? A tak by podle mého názoru čtenáři měli vědět, že v EU se chystá jakási komise, která bude hodnotit oprávněnost tvrzení výrobců doplňků ba dokonce i výrobců speciálních potravin.

Ano, pravda je, že mnoho výrobců doplňků lže. Chtějí upoutat pozornost a daří se jim to, protože neexistuje kontrola toho, co tvrdí. Někdy to však ani nejsou výrobci kdo lže, protože to jsou prodejci! Často je to proto, že se prodejem zabývají naprostí laici. Ano, kvalitou prodejců by bylo třeba začít.

Naneštěstí neexistuje ani dostatečně účinná kontrola, zda jde o produkty, které česká legislativa schválila k prodeji. Ano, na trhu je mnoho zahraničních produktů, které nemají schválení ministerstva zdravotnictví. Netvrdím, že jsou snad „jedovaté". Tvrdím, že to znevýhodňuje tuzemskou konkurenci.

Mnoho výrobců, především těch, kteří nabízí velmi levné produkty, podvádí především co do obsahu deklarovaných látek. To je fakt. Ale tak tomu je ve všech výrobních oborech. Proti těm je nutné zakročit, nikoliv neoprávněně prohlásit, že doplňky stravy jsou podvodem na spotřebitelích!

Dokud nebude ustanoven jediný centrální odborně vysoce fundovaný a technicky vybavený orgán, který by kontroloval všechny parametry produktu, nejenom kovy a mikroby, který bude hlídat kvalitu surovin i výsledného produktu, který bude obrovskými pokutami trestat pokoutní výrobce stejně jako neoprávněné dovozce či prodejce aniž by si nechal cokoli diktovat farmaceutickými lobby, můžeme neustále dokola upozorňovat spotřebitele, že jsou obelháváni nebo dokonce okrádáni, či že jim je snad poškozováno zdraví!

Je zde ještě jistá „maličkost", plynoucí z textu bodu 7, uvedeného po straně hlavního článku v němž se píše - cituji: „Doporučení lékárníka je dobré si ověřit u konkurence. Lékárník může být na vyšším prodeji pilulek, které vám doporučí, finančně zvýhodněn" (konec cit.). Když si odmyslím formulační nepřesnosti myslím, že obsah textu budou velmi hlasitě komentovat právě lékárníci. Jinými slovy - text je obviňuje z korupce! Když bych to dotáhl do absurdna - jako potencionální konzument nějakého doplňku bych musel obejít několik lékáren a doma poté prostudovat dostupné prameny na internetu. Na něm se ovšem dovíte že 50 % studií tvrdí „to" a druhých 50 % „něco jiného". A to vše kvůli doplňku stravy!

Inu, jednou taková doba přijde, naše mladá generace je hodně zvídavá... ale do té doby? Nicméně já jako standardní spotřebitel, který si přečetl neetickou reklamu o účincích jakéhosi doplňku bych musel předtím než si ho koupím, strávit hodně času „ověřováním". S ohledem na cenu některých doplňků by to určitě nebylo od věci. Ale totéž bych asi měl udělat v případě, kdy bych si šel - s prominutím, koupit jakýsi „pitomý" holící strojek!

Doplňky stravy - jsou skutečně k ničemu?
Toto je kardinální otázka, na kterou je k překvapení čtenářů i autorů článku jednoznačná odpověď: „doplňky stravy jsou významnou součástí individuální péče o zdraví". Mnohé z nich jsou cíleně a legálně využívány oficiálním oborem medicíny, zvaným „naturopatie" (přírodní medicína). Mnohé z nich jsou v některých zemích dokonce propláceny některými zdravotními pojišťovnami. Ostatně doplňky jsou proto „doplňky", protože cílem jejich použití je „doplnit to, co chybí ve stravě" nebo co v danou chvíli v organismu chybí z mnoha jiných důvodů. Jednoduše řečeno jsou to ty cenné látky, o které nás připraví výrobci potravin, ty škodlivé látky, které nám „dodá" nejenom potravinářský, ale jakýkoliv jiný průmysl, což všechno nám poškozuje zdraví. Tento fakt ovšem stávající medicína neřeší! Na tu se obrátíte, až když všechny možné negativně působící vlivy vám způsobí nemoc. Vždyť ale již i moderní medicína uznává, že mnoho nemocí souvisí s nevhodnou stravou, životním stylem a nevhodným životním prostředím! A když vám poté lékař předepíše nějaké léky, možná by vám měl připomenout, že by bylo vhodné použít jakýsi doplněk, protože váš lék sice je účinný, ale „naneštěstí" způsobí například poruchu vstřebávání některých ochranných látek ze stravy. Bohužel tentýž lékař vám takový doplněk „nepředepíše" protože mu buď nevěří, nebo o něm nic neví, nebo ho považuje za zbytečný či dokonce nevhodný. A ostatně, stejně vám ho pojišťovna neproplatí.

Působí či nepůsobí v doplňcích používané látky?
Zabývám se problematikou použití doplňků stravy mnoho let. Mnoho peněz z mé činnosti padlo na účast na vědeckým symposiích, z regálů mi již doslova padají citace odborných studií, zabývajících se složením a účinky stovek přírodních zdrojů nebo z nich izolovaných jednotlivých účinných látek. Laická veřejnost neví, že takový výzkum probíhá, naopak je přesvědčována, že žádné takové studie neexistují! Nicméně, jak si máme vysvětlit, že o tyto látky má enormní zájem - farmaceutický průmysl? Proč tedy mnohé farmaceutické koncerny samy vyrábí doplňky? Že by se snad také zapojily do podvodů? Proč je celá řada léčiv již nyní postavena na přírodních surovinách?

Mimochodem důvod, proč mnoho doplňků nepůsobí, je naprosto stejný jako důvod, proč neúčinkují nějaké léky! Ten důvod se skrývá v individualitě, ve specifičnosti situace, v jejímž průběhu jsou tyto produkty podávány. A v neposlední řadě také v jakém množství, čase a jak pravidelně, jsou podávány!

Ne, vážení čtenáři a redakce, nechtějme zlikvidovat doplňky, chtějme potrestat podvodníky.

Klidně můžeme svěřit produkci doplňků farmaceutickým firmám - ony o to asi nebudou moc stát v případě, kdy bude třeba kategoricky dokazovat, jak ta která látka v něm obsažená působí. Už proto, že přírodní zdroj nelze patentovat. A tak jsme se oklikou dostali až problému zcela zásadnímu: proč stále roste trh s doplňky?

Není to snad tím, že moderní medicína přes její nesporné pokroky a mnohdy zcela zásadní objevy, až tak úspěšná v léčení mnoha našich nemocí zrovna není? Není to snad tím, že lidé, kteří to již na vlastních organismech zjistili, hledají vlastní cestu? Nebo jinak, co když to je tak, že „tonoucí se stébla chytá"? Tak proč by nemohly vedle sebe koexistovat dva způsoby řešení, které by respektovaly dávno známou pravdu, totiž že „k cíli vede mnoho cest"?

Ne, rozhodně jsem tímto článkem nechtěl ve čtenářích vyvolat neoprávněný dojem, že moderní medicína nic neumí nebo snad že se mýlí (i když objektivní odborník by se měl chlubit úspěchy ale také přiznat nezdary). To, co jsem chtěl, je uvést věci na pravou míru a především - vzbudit zájem čtenářů o vlastní zdraví. Třeba také za pomoci doplňků - když se vyberou ty správné a když se správně použijí.