Foto: Ekozahrady.cz

Jak chytře na jednoletou zeleninu? S polykulturou! Permakultura upřednostňuje trvalky před letničkami, na tom se nic nemění. Ale většina druhů současně pěstované zeleniny jsou jednoletky, jsme na ně zvyklí a trocha práce navíc není důvod je přestat pěstovat. Trvalky které mohou jednoletou zeleninu nahradit nejsou vždy tak dužnaté a na jejich chuť je třeba si postupně zvykat - obsahují ale nesrovnatelně víc vitamínů a jiných užitečných látek, které byly z běžné zeleniny odstraněny jako vedlejší produkt šlechtění. Také odpadá každoroční vysazování a většina péče, proto i při pěstování jednoletek by mělo být naším cílem začleňovat stále nové trvalky do našeho jídelníčku, a z jednoleté zeleniny ponechat časem jen ty nepostradatelné druhy. Pokud je pěstování jednoleté zeleniny vaším koníčkem a jíte ji rádi, pak můžete vyzkoušet následující techniky, případně je vylepšit (a prosím nezapomeňte napsat nám vaše nové zkušenosti).

Už při nákupu semen a vytváření osevních plánů je dobré si uvědomit, že všechno co v životě děláme se dá dělat ještě lépe a zábavněji. To platí i pro zeleninu. Navíc monokultury jednoho druhu rostlin na určitém místě vyčerpávají půdu, přímo nutí k přemnožování určitá zvířata, rostliny či jiné organismy, které potom nazýváme škůdci/plevel a navíc tyto výsadby vypadají poněkud nudně. Nejhorší na tom je, že aby se všemu dařilo a ničím to nebylo sežráno, vyplýtvá se na ně mnoho průmyslových hnojiv, pesticidů a často i herbicidů. Krásná zelenina, kvůli níž bychom si otrávili životní prostředí, podpořili chemické korporace, a která nám může způsobit zdravotní problémy - ne, děkuji. A to můžeme jít ještě dále, než jak funguje organické nebo ekologické zemědělství. Klíčem je velká druhová rozmanitost na záhonech, sesázet to prostě s určitou logikou dohromady - a ještě tak ušetříme místo. Pro začátek je dobré vzdělat se v tom, které rostliny se mají rády a které se nesnášejí. Knihy o organickém pěstování plodin jsou na to dobrým návodem. První variantou jsou smíšené záhony, kde vedle sebe jsou řádky různých druhů zelenin. Jsou vymyšlené tak, aby si navzájem odpuzovaly škůdce a přitahovaly užitečný hmyz, podporovaly se v růstu stíněním půdy a zadržováním vláhy, atd. Pro některé z nás jsou ale smíšené záhony pořád málo zábavné a trochu pracné. V tuto chvíli přichází na řadu zeleninová polykultura!

Celý princip polykultury spočívá v tom, že všechna semínka postupně vyséváme na ten samý záhon - prostě je rozhazujeme. Nevyplácí se je pro tento účel smíchat, protože těžší by dopadla dál a lehčí by zůstala vpředu. Můžete přidat i semena květin, výborný je například měsíček nebo afrikány, jsou aromatické a matou vůněmi hmyz. Osetý záhon "zahrabičkujte" - tzn. zapravte krátkými pohyby hráběmi semena trochu do půdy, nebo celý záhon pokryjte vyzrálým kompostem, to je úplně nejlepší (tenká vrstva, po slehnutí by neměla přesáhnout 0,5-1cm). Rostlinky které se sází ve formě sazenic můžete dosadit až po výsevu. Do polykultury se nehodí velké rostliny, které by zahubily ty kolem sebe jako například dýně, brambory, rajčata, řepy apod.

Důležité body pro navrhování vlastní polykultury

Polykultura a její design pro mírné klima je stále ještě v plenkách. Stále je co zkoumat a vylepšovat. Každý by měl experimentovat s vlastní verzí, protože podmínky na jednotlivých místech jsou odlišné. Narozdíl od běžných záhonů v pravidelných řádkách, pěstování plodin touto formou může být celkem dobrodružné a zábavné.

1. Vysévejte několik variet od každého druhu. To prodlouží dobu sklizně, poskytne informace který typ rostliny je nejlepší, a zaplní se tak každé místo v záhonu.

2. Nevysévejte příliš hustě. Instrukce na balíčcích semen počítají s velkým jednocením (protrháváním husté výsadby). Vy budete jíst téměř každou rostlinu, takže "jednocení" se odehrává až když jsou vaše rostlinky střední velikosti, to znamená později než obvykle. Vyséváte-li deset druhů, sejte tedy od každého jen 10% semen z doporučené dávky pro danou plochu. Jedno semeno na každých 5 a více cm2 je až dost. Při větší hustotě se sklízení a jednocení stává velmi zdlouhavým, a rychleji rostoucí druhy mohou zahubit ty pomalejší.

3. Začněte sklízet brzy. Sklízejte vaše rostliny, především listovou zeleninu, když se začínají mačkat- ne když dosáhnou maximální velikosti. Přehuštění totiž zabraňuje rychlému a kvalitnímu růstu. Navíc mladá zelenina je velmi chutná, jak dokazuje její stále větší obliba.

4. Kombinujte rostlinné rody, nejen druhy. Blízce příbuzné rostliny soutěží o stejné živiny, takže polykultura s převahou podobných druhů zeleniny, např. kombinace mnoha brukvovitých (kapusta, zelí, brokolice, květák, ...) neporoste dobře. Kromě důvodu výživy rostlin, větší rozmanitost rodů a druhů zmate případné škůdce, hledající velké skupiny svých oblíbených pochoutek.

5. Začleňte mnoho semen rychle rostoucích, mělce kořenících druhů - ředkvičky, hořčice, pohanka atd. Rychle zaplní povrch půdy a zabrání růstu plevelů. Budete je jíst již velmi brzy a ve velkém množství, když jsou ještě malé. Proto je lze sít hustěji.

6. Prodlužte doby sklizní. Více různých variet od jednoho druhu prodlouží dobu sklizně na celou sezónu, proto je vybírejte hlavně podle rozdílných časů zralosti. Například listový salát je zralý dříve než hlávkový. Navíc kombinujte rychle rostoucí odrůdy s pomalu rostoucími. Nahrazujte plodiny po sklizni dalšími. Hrách může být po sklizni nahrazen fazolemi, ředkvičky zelím, jarní zeleniny jako kopr vystřídá letní bazalka, atd.

7. Vyhněte se kořenové a světelné konkurenci. Roztahující se rostliny jako brambory a rajčata se do polykultury příliš nehodí -zastíní mnoho jiných. Převaha kořenových plodin bude soutěžit o místo pod povrchem. Uvědomte si tvar a velikost každé rostliny v dospělosti ještě před vysazením, a vyhnete se konkurenci.

8. Sklízejte celé rostliny - s vyjímkou některých dlouho žijících rostlin a bylin, které se dají udržet v rozumné velikosti pravidelným sklízením po částech. Ostatní rostliny v polykultuře by měly být vytrženy celé, čímž se zvětší životní prostor pro další. Buďte opatrní, neporušte kořeny sousedních rostlin. Sklízejte z nejhustších míst a vybírejte ty exempláře, jejichž odebráním uvolníte z konkurence pomalejší druhy.

9. Zachovejte několik rostlin na semeno. Nechte několik nejzdravějších exemplářů od každého druhu dozrát, buď pro přirozené vysemenění, nebo uschování semen pro příští sezónu. Tyto semenné rostliny by pokud možno měly být na severní straně záhonu, aby nestínily ostatní vegetaci.

10. Prohlížejte svou polykulturu každý den - věci se zde dějí rychle a vaše přítomnost bude znát. Po třech týdnech dosáhne polykultura maximální hustoty a rychlý růst bude pokračovat jen při pravidelném sklízení. Vaší odměnou bude chutná a zdravá mísa salátu nebo příloha každý den. Jak říká čínské přísloví "Nejlepší hnojivo je zahradníkův stín".