Chcete někomu darovat (nebo naopak od něho očekáváte) pokojovou bonsaj a bojíte se, co s ní pak bude? Přečtěte si pozorně následující reportáž a zjistíte, že pěstovat miniaturní stromky v bytě nebo kanceláři není vůbec tak složité.

Dostat jako milou pozornost bytovou bonsaj může být v současné přetechnizované době velice příjemné a radost z malého stromku v misce bude mít jistě každý, kdo má rád přírodu. Prvotní nadšení ale mohou velice brzy vystřídat obavy, které se dají shrnout do několika jednoduchých vět: "Jak se mám o dárek postarat? Jak správně zalévat, rosit, přesazovat a hnojit? A co mám s bonsají udělat až pojedu o víkendu na chalupu nebo v létě na dovolenou?".

První starost nastává většinou již poté, co se na Boží hod ráno probudíte a se stromkem musíte začít "žít a komunikovat". Nejdůležitější věc, samozřejmě pokud nemáte s pěstováním bonsají bohaté zkušenosti, je rozhodnout, kam bonsaj umístit a jak ji zalévat. Ostatní zákroky včetně přesazení, řezu, zaštipování nebo hnojení nechte na pozdější dobu, nejlépe na jarní měsíce. Stejně byste teď v zimě nic neuspěchali a bonsaji svým neuváženým počínáním spíše uškodili!

Kam bonsaj postavit

Než najdete pro svou novou bonsaj v bytě či kanceláři to nejlepší místo, postavte ji dočasně nejlépe na východní nebo západní okno. Pokud ji dáte na parapet okna směrem na sever, bude mít stromek málo světla a při umístění na jižně orientovaném okně se může stát, že v letních měsících bude rostlina vystavena prudkému slunečnímu žáru, který jí může spálit některé listy nebo zapříčiní rychlé vyschnutí substrátu a následný úhyn celé bonsaje.

První pomoc

Máte-li vybrané místo v interiéru, rostlinu na něj postavte. Pokud vám vaši nejbližší nedarovali s bonsají podmisku, stoleček či jinou podložku, která zabrání vodě, jež vytéká při zálivce otvory ve dnu misky ven, aby znehodnotila nábytek nebo parapet, umístěte stromek třeba do běžné mističky pod květník. Pro začátek to stačí!

Nejdůležitějším faktorem, který teď rozhoduje o "bytí a nebytí" vaší bonsaje, je zálivka. Pokud, a to jistě přeháním, nebudete stromek třeba rok hnojit, bude mít bledě zelené listy, malé přírůstky, ale bude žít. Pokud korunu bonsaje nebudete rok stříhat a zaštipovat, bude vypadat velice nevzhledně, ale stromek bude žít. Postavíte-li vaši bonsaj na rok do tmavého kouta kdesi za televizí, bude mít veliké a tenké listy, dlouhé přírůstky, výhony se budou natáčet za světlem, ale rostlina bude žít. Pokud však bonsaj třeba jen několik dnů (záleží samozřejmě na podmínkách pěstování v bytě) nezalijete, žít nebude!

Jak tedy zajistit, aby měla bonsaj vždy dost vody a neuschla?

Nejste-li pokročilí pěstitelé, kteří dokáží přesně odhadnout potřebu zálivky jednotlivých druhů bonsají, máme pro vás jednoduchou radu.

Při zálivce nic nezkazíte, když použijete metodu tzv. "namáčení kořenového balu". Je velice jednoduchá a navíc jako jediná zajistí 100% nasycení kořenového balu vodou. Postup je následující: do umyvadla, kyblíku nebo jiné nádoby (záleží na velikosti misky, ve které je bonsaj zasazena) napustíte vodu a do ní ponoříte celou misku i s kusem kmínku bonsaje. To je poměrně důležité, protože jenom tak zajistíte, že celý kořenový bal bude pod vodou. Následně začnou z balu unikat bublinky, které signalizují, že místo, kde byl mezi kořeny vzduch, se plní vodou. Až přestanou bublinky "utíkat", máte jistotu, že kořenový bal je nasycen vodou a vaše bonsaj má po určitou dobu o závlahu postaráno. Stromek vyndejte z vody, nechte okapat, misku otřete hadrem a bonsaj dejte na její stanoviště.

Zalévání

Další otázka, která se přímo nabízí, je: "Jak často mám bonsaj zalévat?". Tady již tak jednoznačnou odpověď dát nemůžeme, protože klima v každém bytě nebo kanceláři je jiné. Obecně řečeno rozdíl bude mezi garsonkou v paneláku, která má jen jedno okno na jih a předimenzované radiátory a halou ve vile ze třicátých let, která je jistě vytápěna jinak.

Při posuzování potřeby zálivky je nejlépe vycházet z aktuálního stavu povrchu kořenového balu: pokud je vlhký, zalévat nemusíme, pod je na omak suchý, doplňte chybějící vodu. Způsobů jak zalévat je jistě více, metoda "namáčení kořenového balu" je však pro začátečníka nejjistější, a to i vzhledem ke stavu kořenového systému, o němž si budeme povídat dále.

Stejně důležité jako zálivka je i umístění bonsaje vzhledem k ústředního topení a její ochrana při větrání v mrazivých dnech. Pokud stojí rostlina na okně, pod nímž je radiátor ústředního topení, může proud horkého vzduchu stromek velice brzy usušit. Pomoci si můžeme tím, že bonsaj postavíme na tác s drobným keramzitem, který je zalitý vodou. Ta se odpařuje a kolem rostliny vytváří prostředí s vyšší vzdušnou vlhkostí. Někdy postačí i mokrý ručník na topení nebo výkonnější odpařovač.

Pokud ráno, popř. během dne, větráte, nemůžete nechat bonsaj v dosahu proudu studeného vzduchu, který zcela přirozeně do místnosti pootevřeným oknem proudí. Rostlina by mohla nastydnout nebo při nízkých teplotách, které v zimě venku panují, i zmrznout. Nesmíte totiž zapomenout, že máte co do činění s tropickými nebo subtropickými rostlinami !!!

Reakce bonsaje na nové prostředí

Po přemístění pokojové bonsaje do nového prostředí našeho bytu nebo kanceláře reaguje většina jedinců na změnu teploty, světla a způsobu zálivky tím, že shodí část listů, které před opadem zežloutnou. Většinou se však jedná o listy, které jsou nejstarší a na rostlině nejsou umístěny na mladých vrcholových výhonech. Pokud k tomu dojde, zkontrolujeme vlhkost zeminy (zda není přeschlá nebo naopak přemáčená) a stromku dáme čas, aby se přizpůsobil novým podmínkám. Žloutnoucí listy samozřejmě odstraňujeme.

Kontrola kořenového balu a přesazování

Pokud se naší bonsaji na novém stanovišti daří (poznáme to tak, že již nežloutnou a neopadávají starší listy a rostlina pomalu začíná přirůstat), můžeme se pustit do kontroly kořenového balu a následného přesazení stromku. Jak již ale bylo uvedeno výše, je lepší počkat s těmito pracemi až na pozdější dobu (např. začátek března).

Většina "pokojovek", které získáme, je importována z Asie a tomu odpovídá i stav kořenového balu. Bonsaje nebývají delší dobu přesazeny, v misce je málo země a hodně kořenů a povrch substrátu není rovný. Je utvářen kopečkovitě, což způsobuje obrovské problémy při zálivce konvičkou s kropáčkem. Voda po vyschlém "kopečku" stéká, nevsakuje se a nedostane se tak ke kořenům. A právě z tohoto důvodu vám bylo v předchozím textu doporučeno zalévat metodou "namáčení kořenového balu".

Pro posouzení stavu kořenů je třeba bal z bonsajové misky vyndat. bonsaj uchopíme za kmínek a opatrně zatáhneme. Bal se většinou bez problémů odlepí od stěn misky a rostlina se nechá vyjmout. Před touto operací necháme rostlinu trochu vyschnout a nezaléváme.

Nyní je potřeba z balu odstranit starou zeminu, rozčesat kořeny a asi o 1/4 je zakrátit. Prokořeněný bal postupně "rozděláváme" dřevěnou hůlkou nebo starou ohnutou vidličkou, existují ale i speciální drapáky. Po odstranění staré zeminy konce kořenů běžnými nůžkami zastřihneme a bonsaj zasadíme buď do nové a hezčí misky nebo můžeme použít i tu stávající.

Důležité je také to, odstranit z povrchu substrátu výše zmiňovaný kopeček, který žádnou funkci při dalším růstu bonsaje nemá. Je to jen estetická záležitost. Pro zasazení bonsaje můžeme použít klasickou zem na pokojové rostliny, lepší ale je, pokud si namícháme speciální bonsajový substrát. Ten se skládá z akadamy, zahradní zeminy a písku v poměru 1:1:1. Akadama je japonská bonsajová zemina, která je složena z jílovitých hrudek, které sice neobsahují žádné živiny, zato ale perfektně drží vodu a vzduch, což je pro zdárný vývoj kořenů důležité.

Při samotném sázení postupujeme standardním způsobem. Na dno misky položíme přes otvory drenážní síťku, jako drenáž použijeme drobný štěrk a na něj dáme vrstvičku substrátu. bonsaj umístíme excentricky do misky a zasypeme suchou zeminou, kterou mezi kořeny zapravíme dřevěnou hůlkou. Substrát nezarovnáváme až s okrajem misky, lepší je skončit asi 1/2 cm pod okrajem. Takto přesazenou bonsaj nelze namáčet do nádoby s vodou (zem by se odplavila). Zalévat můžeme buď podmokem nebo opatrně jemným kropáčkem na povrch zeminy. Voda se sice bude vsakovat pomalu, ale okraj misky, který jsme při sázení nezarovnali substrátem, vodu udrží. Zaléváme do té doby, než voda začne vytékat drenážními otvory ven. Pak je bal dostatečně nasycen.

Abychom správně určili dobu, kdy je potřeba bonsaji doplnit vodu, posypeme povrch substrátu čistou akadamou. Pokud je tmavá a vlhká, není potřeba zalévat, má-li světlou barvu, je suchá a tudíž i naše bonsaj potřebuje zalít!

Úprava koruny bonsaje

Současně s přesazením můžeme provést i prostříhání koruny bonsaje. Většina pokojových exponátů má korunu tvarovánu do kulovitého tvaru a tak stačí jen zakrátit výhony, které tuto formu porušují. Pokud je koruna bonsaje tvarována do trojúhelníka, je postup podobný. Kromě zakrácení nových výhonů odstraníme i polámané nebo suché větve. Takto jednoduše pak můžete rostlinu stříhat i během dalšího pěstování.

Výběr trvalého stanoviště

Přesazené a ostříhané bonsaji vybereme v bytě nebo kanceláři co možná nejlepší trvalé místo. Jak již bylo napsáno na začátku příspěvku, ideální je východní okno. Je zde dostatek světla a nehrozí spálení poledním sluncem. Bonsaje se ale dají pěstovat i na západně a jižně orientovaném okně, pouze je třeba přizpůsobit tomuto faktu zálivku a popř. stínění před prudkým sluncem. Ale to již jistě zvládnete, protože vaše zkušenosti s pěstováním bonsají v interiéru rostou.

Vaše nová bonsaj ale nemusí být po celý den jen na okně. Tam má sice nejlepší podmínky, ale jistě jí neublíží, pokud si ji na nějaký čas dáte třeba na stolek, kde se z ní budete při odpoledním rozjímání těšit nebo na kancelářský stůl při jednání s důležitými obchodními partnery.

Ošetřování během roku

Celoroční péče o bonsaje se odvíjí od konkrétního druhu. Pokud se chcete s jejich ošetřováním seznámit, hledejte informace v některé z odborných knih nebo příruček, kde jsou jednotlivé druhy pro tvorbu pokojových bonsají popsány. Zajímavou publikací s těmito radami a návody je třeba kniha bonsaj NEJEN V PANELÁKU, kterou vydalo v loňském roce BC Libčany. Tam se kromě jiného dozvíte i jak na to, když se vám s bonsajemi nechce cestovat na dovolenou.

Co všechno se může při pěstování bytové bonsaje hodit: hnojivo KLH Speciál je svým složením předurčeno pro výživu bonsají. Má nižší obsah dusíku a více fosforu a draslíku. bonsaj tedy bude dostatečně růst, nové výhony budou kvalitně vyzrávat a vyšší obsah drasla podporuje kvetení. Japonskdý přípravek DUHA (štíhlá lahvička se žlutou tekutinou) obsahuje rostlinné hormony a vitamíny, které rostlina potřebuje např. po přesazení, po ostříhání větví v koruně nebo při drobných malérech, mezi které patří např. přesušení rostliny a následný opad listů. Pro regeneraci a dobrý růst se může aplikovat i preventivně. Tablety na přesazování lze koupit v hobby marketech a vaší bonsaji pomohou překonat období po přesazení. Aplikují se spolu s novou zemí. Japonský substrát AKADAMA je nedílnou součástí každé dobré bonsajové zeminy, kterou si můžete podle návodu v tomto článku sami namíchat. Spreje vpravo jsou určeny pro ošetření listů. Ten se zeleným uzávěrem obsahuje lesk na listy a druhý, s bílým uzávěrem, v sobě ukrývá i pomoc při boji se savými a žravými škůdci našich bonsají.

Zdroj: Bonsai-dnes.cz