Články
05.07.2009 - Iva Veselá
Pohroma pro klima bude, až i Číňané začnou jíst hamburgry
PRAHA (Ekolist) - To, co jíme, je důležité nejen pro naše zdraví, ale i pro zdraví planety, tvrdí švédský meteorolog Pär Holmgren. Z lahůdky na talíři se kvůli průmyslovému zemědělství a dovozu surovin přes půl zeměkoule stává zdroj emisí srovnatelný s průmyslem nebo automobilismem. „Do budoucna se více bojím toho, že si Číňané oblíbí hamburgry, než že si každý z nich koupí automobil,“ říká Holmgren, spoluautor knihy Jídlo a klima.
Podle Holmgrena je výroba jídla, zemědělství a návazná doprava zodpovědná za celou třetinu emisí skleníkových plynů, které člověk přidává k přírodnímu koloběhu. Přesto zůstává tento zdroj opomíjen. „Podle mě je to dáno tím, že je jednak poměrně složité porozumět tomu, jak jídlo a zemědělství přispívá ke změnám klimatu, jednak je to nové téma,“ prohlásil Pär Holmgren. To je podle něj také důvod, proč nejsou potraviny a jejich produkce tématem pro politiky. Podle něj je potřeba se zaměřit vedle klasických zdrojů skleníkových plynů také důrazně na ty, které jsou svázané s každodenním životem všech obyvatel země. A to na bydlení, na dopravu a především na jídlo. Právě zemědělství je tím prvním, co je ovlivněno měnícím se podnebím, což je podle Holmgrena již vidět v současné Evropě, kde se jižní oblasti kontinentu potýkají s častějším obdobím sucha a tropickými teplotami. Což znamená, že potravin bude méně a budou stále dražší.
Zásadním problémem je ale to, že stále stoupá počet obyvatel zeměkoule, v dohledné době dosáhne 6,8 miliardy obyvatel. „Mexičané, Číňané, Indové se stávají bohatšími a bohatšími a zanedlouho budou stejně bohatí jako my. Lidé budou chtít spotřebovávat více zdrojů, ale planetu máme jenom jednu,“ vysvětluje Holmgren. Jenže dnes běžný způsob stravování v západních zemí vede k obzvlášť velké produkci skleníkových plynů. A v podstatě jediným řešením je, že se lidé dobrovolně rozhodnou se omezit. Podle Holmgrena nejde o to jíst méně, ale jíst „klimaticky zdravé“ potraviny.
Skončete s červeným masem
„Markantní rozdíly jsou například u produkce masa. Hovězí maso je asi nejhorší zdroj, při konvenčním chovu vznikne na jeden kilogram masa zhruba ekvivalent čtrnácti kilogramů oxidu uhličitého,“ říká švédský meteorolog. Hlavní příčinou je produkce metanu v zažívacím traktu hovězího dobytka. Tento skleníkový plyn je mnohem agresivnější než oxid uhličitý. Kilo vepřového prý zatěžuje klima pěti kilogramy CO2 a kuřecí jedním kilogramem. Všechna čísla se týkají konvenčního způsobu chovu. „Otázka produkce potravin je velmi složitá, pokud se daří získat například více vajec velmi levně, může si je dovolit více lidí,“ ukazuje na další rozměr Holmgren. Problém je především u levných jídel, které se vaří například z masa dováženého na velké vzdálenosti. „Takový běžný hamburger z fastfoodu zatíží klima dvěma až třemi kilogramy CO2,“ tvrdí Holmgren. Velký rozdíl je samozřejmě v tradici jídla, tedy v tom, co a jak jsou lidé zvyklí jíst. Zároveň i změna klimatu se bude v různých částech světa projevovat různě, tedy i dopad na pěstování zemědělských plodin a na chov zvířat bude rozdílný.
Jaká tedy nabízí Pär Holmgren řešení? V podstatě jde o jednoduchý recept, který se vrací k tomu, jak byli lidé zvyklí jíst ještě před půl stoletím. Tedy jíst lokání potraviny, které se nemusí daleko dovážet. Dávat přednost sezónním plodinám v době, kdy běžně dozrávají v dané oblasti. A také jíst méně masa, zejména červeného. „Ve Švédsku spotřebujeme zhruba osmnáct kilo hovězího ročně, v posledních letech stále méně. I tak bychom měli jeho spotřebu omezit zhruba na polovinu,“ říká Holmgren. Pokud to jde, měli by lidé dávat přednost biopotravinám. Ekologický způsob zemědělství totiž pomáhá udržovat druhovou rozmanitost, což má pozitivní dopad na klima. Dále by se úspory energie neměly vyhnout ani kuchyním a lidé by se měli naučit nakupovat takové množství jídla, které skutečně spotřebují. Snížit by se měla také spotřebu sladkostí a limonád.
Pär Holmgren pracoval dvacet let jako meteorolog ve švédské státní televizi SVT1. Zároveň přednášel o změnách klimatu a je spoluautorem řady knih na toto téma. Jeho seminářem začalo švédské předsednictví Evropské unie na velvyslanectví v Praze.
Hodnocení článku
Hodnotil 1 čtenář průměrem 5 bodů z pětiČtěte také:
Bezplatná doprava ve Valašském MeziříčíČeši loni za biopotraviny utratili 1,8 miliardy
ČEZ nabízí svým zákazníkům 1000 Kč „šrotovného“
Vydra se vrací po šedesáti letech do Nového Mexika
Výroba vs. spotřeba: čím zatěžuje automobil více?
