Články
29.11.2008 - Iva Veselá
Dopad intenzivního zemědělství
Raději ani nemluvit…
Zemědělství na celém světě spotřebovává obrovská množství vody, energie a chemických látek, často bez ohledu na dlouhodobé nepříznivé účinky. Zavlažovací systémy čerpají vodu z nádrží rychleji, než se stačí doplňovat. Herbicidy a insekticidy se kumulují v půdě a v povrchových vodách. Chemická průmyslová hnojiva jsou splachována z polí do vodních toků, kde zvýšenou eutrofizací způsobují přemnožení škodlivých sinic.
Co z toho vznikne?
Hory odpadu a nechutný zápach jsou charakteristickým znakem velkochovů prasat a skotu, jakož i velkodrůbežáren. Mnohé z těchto negativních dopadů intenzivního zemědělství se projevují na místech velmi vzdálených od míst primárního znečištění.
Změny nesoucí zkázu
V období uplynulých 50 let prošlo zemědělství v českých zemích etapou zásadních změn, které utvářely jeho charakter i jeho vliv na okolní přírodu a krajinu. Došlo k výraznému úbytku prvků v krajině. Ty se vyznačovaly kromě své stabilizační funkce také velkou biologickou rozmanitostí (meze, remízky, vlhké nivní louky). Další závažnou etapou byla přeměna tradičního zemědělství na průmyslovou velkovýrobu. Pozemky byly scelovány do velkých půdních bloků, které často nerespektovaly reliéf terénu.
Následky
Tato opatření mají dodnes za následek značně 2 narušené odtokové poměry a s tím související rizika povodní nebo sucha. Scelování pozemků se negativně projevilo také ve značném znečištění hydrosféry (vody povrchové i podzemní) a v degradaci půdy. V mnoha případech byly rozorány i půdy, které jsou z různých důvodů zranitelné, zvláště erozí vodní i větrnou. Těmito kroky byl postupně zahájen proces ztráty přirozené úrodnosti půdy, výrazného snížení schopnosti retence vod, snížení biologické rozmanitosti a snížení početnosti populací původních druhů.
Intenzivní zemědělství zaviňuje:
- Úbytek počtu druhů půdních mikroorganismů způsobený jedovatými chemikáliemi a nešetrným zpracováním půdy
- Erozi - 42 % zemědělské půdy v ČR je ohroženo vodní erozí, 24 % je dokonce silně ohroženo. Půda je navíc po sklizni dlouho bez jakéhokoliv rostlinného krytu, který by ji před erozí ochránil. Důsledkem je snížení úrodnosti, neschopnost zadržovat vodu a mnoho dalších.
- Používání těžkých strojů – voda se nemůže vsáknout do země a odtéká, což vede k povodním a vodní erozi
- Snížení rozmanitosti života v krajině. Rostoucí intenzitou zemědělství utrpělo především mnoho druhů ptáků (koroptev, dudek, chřástal) a hmyzu. V krajině výrazně ubylo zajíců. Některé dříve bujné plevele se stávají ohroženými druhy, jiné se přemnožily.
- Kontaminace vody a půdy – problémy způsobují toxické látky, které se odplaví do povrchových vod, řek, rybníků a oceánů. Každým rokem je tato situace horší, protože škůdci a nemoc získávají proti těmto látkám imunitu, což logicky vyžaduje další zvyšování dávek těchto jedů.
- Tvorba nebezpečných odpadů (uvolňování čpavku do ovzduší)
- Kontaminace spodních vod
- Úpadek venkova – průmyslové zemědělství potřebuje velmi málo pracovních sil. Proto s jeho rozvojem roste na venkově nezaměstnanost, což vede k odchodu lidí do měst a vyklidňování venkova. Lidé, kteří i tak zůstávají na vesnice, většinou dojíždějí za prací do města. Vznikají tak jakési poměštěné vesnice, které postrádají propojení s okolní krajinou.
Autor: Iva Veselá, Tom Václavík
Hodnocení článku
Hodnotili 2 čtenáři průměrem 5 bodů z pětiČtěte také:
Klausova nová kniha: Modrá planeta v ohroženíPobavit i poučit chce Muzeum spotřebičů na pražském letišti
Prací koule slibují ekologii, ale přinášejí opak
Staňte se vegetariány a zachraňte planetu, vzkázal Paul McCartney
Šrotovné - škody, nebo výhody pro životní prostředí
