Těstoviny

Není to tak dávno, co byly těstoviny považovány za nepříliš zdravý pokrm. Tento rozšířený názor se však rychle mění. A to především proto, že poměr porce těstovin a příloh na talíři se opět správně otočil. Většina těstovin se vyrábí z jednoduchého těsta z mouky a vody a do vaječných těstovin jsou ještě přidávána vejce. Z nutričního hlediska vyhovují těstoviny požadavkům zdravé výživy, protože obsahují řadu živin, menší množství sodíku a dle složení minimální nebo žádné množství cholesterolu.

Existuje několik set druhů těstovin. Jsou rozličných tvarů a nejběžnější jsou dlouhé, krátké a ploché tvary, ale pochutnat si můžeme i na plněných těstovinách. Mezi těstovinami najdeme také regionální speciality a těstoviny neobvyklých ozdobných tvarů. Těstoviny mohou být i celozrnné a můžeme se setkat i s barevnými těstovinami, do jejichž těsta se přidává špenát, rajčata či další přísady. Mezi těstoviny patří také asijské rýžové nudle či tzv. skleněné nudle vyrobené ze zelených fazolí mungo.

Těstoviny jsou zdrojem kalorií stejně jako každá příloha, proto není důvod se jim vyhýbat.

Mezi pravděpodobně nejznámější a nejčastěji používané těstoviny patří špagety (název je odvozený od slova spago – provázek), které původem pocházejí z Itálie. Je však známo i mnoho jiných druhů dlouhých těstovin, které se špagetám vyrovnají chutí i vzhledem. Většina dlouhých typů těstovin je vyrobena z tvrdozrnné pšenice bez přidání vejce, protože vaječné těstoviny jsou velmi jemné a příliš křehké. Krátkých druhů těstovin existují doslova stovky a řada lidí jim dává přednost před dlouhými těstovinami pro jejich snadnější přípravu i konzumaci.

Rýže a luštěniny

Rýže, stejně jako luštěniny, jsou významnou součástí jídelníčku již od pradávna. Rýže hraje ve výživě skutečně nepostradatelnou roli – je hlavním zdrojem potravy pro zhruba čtvrtinu obyvatelstva zeměkoule.

Rýže je ze všech obilnin nejstravitelnější a působí příznivě při prevenci a léčbě aterosklerózy. Existuje asi 800 druhů rýže, které se dělí do třech základních typů podle délky zrn:

• Dlouhozrnná rýže – má délku zrna 6-8 mm, syrová je poloprůsvitná a uvařená suchá a zrnitá, proto je vhodná jako příloha či na přípravu rizota.
• Střednězrnná rýže – má zrna dlouhá 5,2-6 mm, poměr délky a šířky je menší než 3. Uvařená je měkká.
• Kulatozrnná rýže – má kulaté silnější zrno s délkou maximálně 5,2 mm a poměr mezi délkou a šířkou je menší než 2. Nejlépe se hodí na rýžový nákyp či kaši.

V případě dotazů ohledně správné výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

Luštěniny

Luštěniny patří mezi nejstarší pěstované plodiny, z nichž mnohé byly známé již ve starověku. Jsou nutričně velmi bohaté a mají vysoký obsah bílkovin. Obsahují množství hodnotné vlákniny a řadí se mezi významné zdroje minerálních látek (zejména draslík, fosfor, hořčík, vápník, zinek, železo; stopové prvky měď, molybden, kobalt, mangan a nikl) a vitaminů (především vitaminy skupiny B). U nás nejznámějšími luštěninami jsou fazole, čočka a hrách, které jsou také důležitými zdroji hodnotných živin.

Hrách je bohatý na vitaminy a obsahuje mnoho bílkovin a vlákniny. Nejstravitelnější je mladý hrášek, který je možné konzumovat zároveň s lusky za syrova.

Ve srovnání s hrachem je mnohem lépe stravitelná čočka, například loupaná červená nebo žlutá čočka, které jsou vhodné zejména pro děti.

Fazole a fazolové lusky se z nutričního hlediska podobají hrachu. Mají velký obsah draslíku a jsou zásadité.

Méně známou luštěninou, která je příbuzná hrachu, je cizrna. V kuchyni se používá do polévek, dušená jako příloha či do zapékaných pokrmů. Je uvařena rychleji než hrách a s úspěchem ji lze s malými úpravami použít v receptech, kde je právě hrách původní surovinou.

Významnou luštěninou je také sója, která obsahuje až 36 g hodnotné bílkoviny na 100 g. Ze sóji se vyrábí řada dalších produktů jako například sójové maso, tofu, či sójové „mléko“.

Mezi luštěniny patří například i méně známé druhy, jako vigna zlatá (fazole mungo) a dokonce i arašídy, které jsou mylně nazývány oříšky. Řadí se pod luštěniny a někdy se nazývají také jako olejnina.

Luštěniny a vaření

Luštěniny, pokud nejsou správně uvařené, mohou způsobit některé trávicí problémy, například nadýmání. Je to proto, že luštěniny obsahují neobvyklé druhy cukrů – oligosacharidů, které neumí lidské tělo dobře trávit.

Jak tedy správně uvařit luštěniny?

Luštěniny nechte před samotným vařením několik hodin namočené. Při delším namáčení se oligosacharidy rozpustí ve vodě.

Použitou vodu před vařením slijte a nahraďte novou.

Při přípravě luštěnin používejte některé druhy koření s účinkem proti nadýmání, například bazalku, libeček, majoránku, saturejku nebo mořské řasy, například wakame.

Vyzkoušejte proti nadýmání Simethicon, který obsahuje přírodní silice pro okamžitou úpravu zažívání.