Minerály, popřípadě doplňky stravy, jsou nezbytnou součástí jídelníčku těhotné nastávající maminky. Jaké množství minerálů ale užívat a které jsou ty nejdůležitější?...

Vápník

Organismus těhotných žen si klade vysoké nároky na dostatečný přísun vápníku. Zásoby vápníku v těle jsou velmi vysoké (1,2 kg). Vápník je nezbytnou součástí kostí a zubů, je důležitý pro nervosvalovou dráždivost a krevní srážlivost.

Hlavními zdroji jsou mléko a mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny, zelenina.

V graviditě je nutný dostatečný příjem, pro správnou tvorbu kostí plodu. Dostatek vápníku také chrání kostru těhotné a je prevencí zubního kazu. Během druhé poloviny gravidity, se zdvojnásobuje, až ztrojnásobuje absorpce vápníku z potravy, čímž se kompenzují zvýšené nároky plodu a zároveň si matka připravuje zásoby na laktaci. Snížená hladina vápníku může u ženy vést ke křečím v nohou nebo k dřívějšímu porodu.

DDD: 1200 mg

Hořčík

Z důvodu nedostatku hořčíku v těhotenství mohou nastat svalové kontrakce a křečové stavy, což může pro ženu znamenat zvýšenou potratovost, patologické těhotenství nebo předčasnou děložní činnost. U novorozenců je nedostatek hořčíku v graviditě spojován s vyšším počtem vrozených vývojových vad, s edémy, poruchou hematopoézy nebo syndromem náhlého úmrtí v kojeneckém věku.

Mezi zdroje hořčíku patří mléko, sýry, luštěniny, zelenina, ořechy a některé minerální vody

DDD: 220 mg

Železo

Během gravidity je nutná zvýšená spotřeba železa, protože se inkorporuje do plodu a placenty. Dále se zvyšuje spotřeba expanzí objemu červené krevní řady a ztrátou krve během a po porodu. Nedostatek železa způsobuje anémii (chudokrevnost).

Více ohrožené vznikem anémie jsou ženy s nedostatečnými zásobami železa již na počátku gravidity tj. vegetariáni, dospívající, u žen podvyživených s nízkým kalorickým příjmem, a u vyšší spotřeby např. vícečetné těhotenství.

Zdrojem železa je hlavně maso, žloutek, mléko a z rostlinných zdrojů to jsou převážně pšeničné klíčky, špenát.

DDD: 20 mg

Jód

V těhotenství spotřeba jódu značně stoupá. Vedle vlastních nároků mateřského organismu musí být pokryta také potřeba vyvíjejícího se plodu, jehož štítná žláza začíná od čtvrtého měsíce pracovat samostatně. České země patří na mapě světa k oblastem s nízkým obsahem jódu v půdě a vodě, z toho důvodu rostlinné i živočišné potraviny u nás vyprodukované obsahují přirozeně málo jódu.

Hlavními zdroji jódu jsou mořské ryby a další živočichové (treska, makrela, mořská štika, tuňák, sardinky mořské řasy). Ty by se měli konzumovat alespoň 2x až 3x týdně. Dále jodidovaná sůl, potravinářské výrobky obohacené jódem (jogurty, ovocné přesnídávky, sirupy), mléko a některé minerální vody např.Vincentka, Hanácká kyselka.

DDD: 230 ug

Zinek

V těhotenství je dostatek zinku nezbytný pro normální růst a vývoj plodu a placenty. Jeho nedostatek je naopak spojován s vyšší morbiditou matky, abnormálním vnímání chuti, prodlouženým těhotenstvím, slabou porodní činností, atonickým krvácením a zvýšeným rizikem předčasného porodu.

Vyskytuje se v mase, v sýru, ve vejcích, obilovinách a v luštěninách.

DDD: 7,3 mg v 1 trimestru, 9,3 mg v 2 trimestru a 13,3 mg ve 3 trimestru

DOPLŇKY STRAVY

V těhotenství by měla být žena velmi opatrná na jakoukoliv ,,chemii“ v podobě léků, vitamínu, minerálu, ale i potravinářských barviv, konzervačních látek a příchutí. V případě užívání vitamínů a minerálů by se měla žena přesvědčit, že jich skutečně přijímá dostatečné množství, v případě konzervantů, barviv a dalších by se měla mít žena na pozoru a přijímat je jen ve velmi limitovaném množství.

V těhotenství se zvyšuje spotřeba většiny vitamínů a minerálu. Často, ale není žena schopna tuto rostoucí potřebu uhradit z potravinových zdrojů. Proto bývá v těhotenství nutné sáhnout k potravinovým doplňkům, kterých je na našem trhu celá řada. Jde hlavně o doplnění již zmiňované kyseliny listové a dále je to jód, vápník, selen, zinek a železo. Také vícesložková vláknina je v těhotenství užitečná, protože napomáhá zabraňovat zácpě, která trápí velkou většinu těhotných.

Ženy by se měli vyhnout doplňkům stavy, které obsahují více než 0,8 mg vitamínu A. V případě většího příjmu hrozí u plodu zvýšené riziko srdečních vad, poškození zraku a nervové soustavy.

Dalším vitamínem, jehož dávka by v těhotenství měla být limitována je vitamín B1 (thiamin). Jeho limit je 1,5 mg a při jeho překročení hrozí riziko nadměrné porodní hmotnosti.

Ze všech výše uvedených důvodů vyplývá, že těhotná žena by měla užívat vitamínové doplňky po poradě s lékařem či lékárníkem a měla by si vybírat z preparátů, které jsou určeny pro těhotné ženy nebo pro období prekoncepce.

Doporučení

Nevhodné je kombinovat více multivitaminových preparátů nebo multivitamin s doplňkem stravy, docházelo by k nadbytečné a nežádoucí kumulaci vitaminů v těle. Užívání doplňků stravy, by ale nemělo nahradit snahu, zajistit dostatečný přívod potřebných látek kvalitní a pestrou stravou.


Image: healingdream / FreeDigitalPhotos.net