Výživových rad pro malé děti a dorostence není nikdy dost. Začít se zdravou výživou bychom měli už od narození, proto dejte svým dětem správné podklady, aby si do života osvojili správné stravovací návyky. Řeč bude o významu výživy pro děti, jak snadno získají špatné stravovací návyky, obecné zásady stravování a pro rodiče rada jak správně číst obaly potravin...

Význam výživy pro dětský organismus

Období dětského života od ukončeného prvního roku do šesti let je obdobím velkého rozvoje dovedností dítěte. V tomto stadiu života se člověk učí mluvit, rozvíjí se lokomoce a sociální vztahy v rodině a společnosti. Růst je v tomto období pomalejší a zvýšený zájem o okolní svět může mít za následek sníženou chuť k jídlu. Tím by mohl být omezen přívod energie a stavebních prvků pro zajištění životních funkcí pro růst a správný životní vývoj.

Získávání špatných stravovacích návyků

Rodiče se při podávání jídla dětem ze strachu o jeho dostatečnou kvantitu a ne kvalitu dopouštějí několika chyb:

- nutí dítě sníst celou porci, vzniká odpor ke stravě

- unavené dítě má špatnou chuť k jídlu

- jídla, která se opakují, nebudí u dětí zájem

- učí děti jíst ve ,,fast – foodech“

Obecné zásady stravování dětí

Rodiče by se tedy při podávání jídel měli držet těchto zásad, tzv. ,,Desatera výživy dětí“:

- nabízet jednu polévkovou lžíci na jeden rok věku od každého jídla

- dopřáte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež

- nenechat děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst pravidelně 5 – 6 krát denně, velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě

- dodávat dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie)

- několikrát denně dětem podávat mléčné výrobky, přednostně polotučné

- upřednostňovat kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky

- učit děti střídmosti v konzumaci cukrů, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny

- nedosolovat již hotové pokrmy, sůl a solené potraviny dětem nabízet jen výjimečně

- naučit děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně

- vést děti ke zdravému způsobu života vlastním příkladem

- pravidelně konzultovat zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

Pro rodiče a starší děti: čtení obalů potravin

Energie tělesným organismem přijatá by měla být rovna energii tělesným organismem vydané. Nevyužitá energie je v těle ukládána ve formě tuku a z malé části také ve formě krevního a jaterního glykogenu. Je měřena v kaloriích (kcal) nebo joulech. Joul je řádově malá jednotka, takže se užívá kilojoul (kJ).

TIP

Energetická hodnota dětské stravy by měla být složena z 10-15% bílkovinami, z 27-33% tuky a z 55-63% sacharidy. Doporučené denní dávky jednotlivých uvedených živin a energetická potřeba organismu jsou

uvedeny níže.

Množství energie v 1g živiny:

Berme v potaz, že množství tuků by mělo pokrýt 20-30% celkového energetického příjmu. Chceme-li sobě nebo dítěti hlídat příjem tuků např. na 30 g denně, jistě si nebudeme dopřávat například čokoládové tyčinky, které ve 100 g obsahují přes 20 g tuků. To samé platí pro oplatky nebo i zapékané hrudkovité müsli, které v sobě lstivě skrývají až 18 g tuků na 100 g porci.

Ukázkový příklad

Jestliže Vám například váš nutriční poradce doporučí, že jídelníček vašeho dítka má obsahovat 6000 kJ, z toho 60 g bílkovin, 200 g sacharidů a 40 g tuků, tak mu jistě nepřipravíte k obědu následující:

100 g vepřové maso

nutriční hodnota je cca 1200 kJ (13g bílkovin, 22g tuků a 2g sacharidů) - a to nepočítáme, že maso nebývá vždy připravené na přírodno, ale pečené či smažené. Hodnota tuků by samozřejmě vzrostla.

+ 100 g těstovin

nutriční hodnota je cca 1450 kJ (10g bílkoviny, 1g tuky a 75 sacharidů). Zde nepočítám omáčku, která bývá obvykle kaloričtější. Hodnota tuků i sacharidů by tedy také vzrostla.

Lehce si spočítáme, že při nesmažené a neomáčkové formě tohoto jídla (vepřové masa na vodě a suché těstoviny) se dostáváme na celkovou energetickou hodnotu 2650 kJ, z toho 23 g bílkovin, 23 g tuků a 77 g sacharidů. K tomu si započítejme smažení, pečení nebo omáčku a jsme nad 3000 kJ, což tvoří 1/2 denního energetického příjmu dítěte. Neberu v potaz sladkosti, které děti sní téměř bezprostředně po jídle nebo slazené šťávy, u kterých si při pouhých 250 ml naženou dalších 450 kJ. Takže už vidíte, jak uváženě je nutné volit nejen potraviny, ale i porci, kterou dětem servírujeme.

Image: Clare Bloomfield / FreeDigitalPhotos.net