Jednoduchá definice jógy – jóga je způsob, který pomáhá najít souznění s vlastním tělem, myslí, duší i s okolním světem. Zdaleka to nejsou jen tělesná cvičení.

Hathajóga (součást jógy)

Hathajóga je ucelený systém tělesných cvičení k harmonizaci těla, mysli i jemných energií. Obsahuje zejména cviky s výdržemi (ásany), práci s vnitřní energií (pránájámu) a očistné techniky (krijá). Při nácviku provádíme ásany nejdříve dynamicky.

Hlavní zásady hathajógy jsou: nenásilné cvičení do příjemného protažení či do příjemné únavy a zaměření pozornosti dovnitř. Cvičí se pro prožívání vlastního zážitku ze cvičení, nikoli pro vnější efekt.

Kdo může cvičit jógu?

Každý, kdo opravdu chce - cvičení si přizpůsobujeme podle individuálních možností. Každý si vybírá takové ásany a jejich varianty, které právě odpovídají jeho stupni pokročilosti. Rovněž doba výdrže se dá pružně měnit podle vyspělosti – od několika sekund až po minuty, ti nejzkušenější v ásanách setrvávají i desítky minut.

Postupně a nenásilně

Správně prováděná jóga je takové cvičení, během něhož a po němž nemáme nepříjemné pocity, závratě, nevolnost, bolesti hlavy, bušení srdce, rozechvění apod. Musíte dodržovat pravidlo soustředěné pozornosti na pocity z těla a při prvním náznaku bolesti ásanu dále "nedotahovat". Někdo si může myslet, že určitou polohu musí vykonat - i když se zaťatými zuby - a pokračuje v pohybu. Již samotná bolest však vyvolává napětí v psychice, tím stoupá i napětí ve svalech a tak se z jógy stává násilné rozcvičování ztuhlého těla. Násilné překonávání ztuhlosti, odrazy, švihy, pády a podobné věci do jógy nepatří, ba přímo působí proti jejím účinkům.

Nenásilnost se týká i množství cviků a celkové délky cvičení. Není na místě ignorovat nepříjemné pocity, pokud se snaží nás zastavit ve cvičení. Cílem jógy není potlačit nepříjemné pocity, ale hledat a rozvíjet ty přirozené a příjemné. Pokud si však chceme vychutnat cvičení delší, či i v náročnějších pozicích, nemusíme se bát toho, že se přetáhneme. Platí to ale, pokud budeme stále pozorně sledovat, že v každém okamžiku cvičíme pro radost, nikoli pro dosažení efektní pozice.

 Jak tedy poznáme, že jsme cvičili správně? Tak, že po cvičení bychom neměli být unavení, "polámaní", rozbolavění, případně nervózní, podráždění, zlostní. Měli bychom mít pocity pružnosti, svěžesti, harmonie, duševní vyrovnanosti. Když v nás tyto pocity nevznikají, potom jsme udělali chybu v dávkování a výběru cviků anebo ve výživě, případně máme nedostatky ve svých postojích. Postupujeme-li vnímavě, obvykle rychle poznáme, v čem je chyba.

Začátek nácviku

     V počáteční fázi nácviku budeme ještě kontrolovat i vnější vzhled ásan. To je důležité pro zacílení toho, které části těla si chceme protáhnout. Je potřebné naučit se své cviky zacílit, jinak by se nám mohlo stát, že i při sérii cviků zaměřené na procvičení celého těla se zase nedostane na ty partie, které to obzvláště potřebují. Bývá to proto, že svaly, které máme oslabené, mají velkou tendenci vyhýbat se činnosti a rády svou práci přenechají jiným, které pak ovšem bývají až přetížené. Cvičením se správným zacílením pak postupně odstraňujeme svalové nerovnováhy a obnovujeme harmonii. Tu pocítíme nejdřív nejspíše na úrovni pohybového aparátu, ale ona se tím současně obnovuje i ve vnitřních orgánech a v naší psychice.

Až pak budeme cvičit na úrovni soustředění se dovnitř - na příjemný pocit, který nám cvik poskytuje, budeme upravovat i jemné nuance, které už třeba nemusí nápadně ovlivnit vnější vzhled. Tu uvolníme napětí, kde ho není třeba, tu odstraníme sevřený výraz obličeje, dovolíme si pocit spokojenosti a někdy proto i snížíme náročnost pozice. Ale vždy je třeba daný cvik provést důkladně, ať už cvičíme libovolně pokročilou pozici, a neuhýbáme před procvičením v partii, na kterou je cvik zaměřen. Tím se nám postupně zlepší kondice a bude pro nás přirozené (nikoli nepříjemně namáhavé) cvičit náročnější varianty cviků.

     A nezapomínejme. To hlavní, co přijde (u správného provedení při každém! cvičení), není provedení náročnější pozice, ale uvědomění si pocitu harmonie a rovnováhy. Rovnováhy svalové, z které potom pramení taky obnova vyvážené činnosti našich vnitřních orgánů i pomoc k prohloubení naší duševní rovnováhy.

     Tento pocit se potom projevuje podle vyspělosti cvičícího – je prchavý, částečný, během cvičení, ještě i chvíli po něm, přetrvá různě dlouho a nakonec se stane trvalým. A může se ještě dále prohlubovat, až jej budeme šířit i na své okolí. Postupně pak dospějeme k uvědomění si dokonalé souhry všeho v našem těle, mysli, duši a toho všeho navzájem i s každým a se vším kolem nás. Pomáháme tím k vyrovnanosti a spokojenosti i ostatním.

     Celé je to sice pro mnohé z nás ještě dlouhá cesta. Ale co myslíte, nenacházíme štěstí často už tím, že cestu za ním nastupujeme?

Zdroj: Zde

Podívejte se na videa z www.youtube.com:

Tip na shození tuků, zlepšení postavy a srovnání váhy:

http://www.youtube.com/watch?v=yf1MtRZx_J4&feature=channel

http://www.youtube.com/watch?v=XtCRQ9E8sTQ&feature=channel