Stáří je nevyhnutelný prvek života. Představuje část životní etapy každého jedince a záleží na každém, jak s ním dokáže naložit, zda smysluplně nebo bezcenně. I v pokročilém věku by lidé měli stále dbát na výživu, kterou si lze výrazně prodloužit a zpříjemnit život.

Kdy mluvíme o stáří a používáme výraz senior?
Z lékařského hlediska se za stáří považuje období života po 75. roce. Demografie posunuje hranici níže a to na 60. rok, kdy mezníkem je odchod do důchodu. U většiny lidí probíhá biologické stárnutí v období 60-75 let věku, vlastní stáří nastupuje kolem 75 let.

I přesto, že všichni stárneme, každý člověk stárne individuálně. Na rychlosti stárnutí se podílí mnoho faktorů, jako jsou například způsob života, přítomnost nemocí, psychika apod. Proto může nastat situace, kdy biologicky starší člověk se může jevit jako mladší než ten, který je i o desetiletí mladší. A to jak ze stránky psychické, vitální i přístupu k životu.

Výživa seniorů

Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy uvádí, že výživa má v každém věku určitá specifika. Nejinak je tomu u seniorů. Nutriční potřeby seniorů se liší od potřeb osob v produktivním věku v několika oblastech. Množství jednotlivých živin (bílkovin, tuků, sacharidů), vitaminů a minerálních látek ve stravě by mělo být přizpůsobeno jejich vyšší potřebě, horšímu vstřebávání a horšímu využití jednotlivých složek. Organizmus seniorů navíc prochází fyziologickými změnami, které vedou k nedostatečnému příjmu stravy (kvalitativnímu i kvantitativnímu). Příčinami nedostatečné výživy jsou zejména:

• snížené chuťové a čichové vnímání (až u 80 % seniorů) a atrofie chuťových pohárků vedou ke snížení chuti k jídlu
• snížený pocit žízně a snížená potřeba pít vede k dehydrataci a snížení chuti k jídlu
• často značná konzumace léků vede ke snížení chuti k jídlu
• problémy s chrupem, ústní sliznicí a s polykáním také vedou ke snížení chuti k jídlu
• suchost v ústech, choroby dásní či umělý chrup vyvolávají potíže s konzumací jídel
• zhoršená pohyblivost a zhoršený zrak vedou ke snížené schopnosti nákupu i přípravy pokrmů
• zhoršení duševních funkcí, například zapomnětlivost, vede k vynechávání denních jídel
• stárnutí vnitřních orgánů zhoršuje vstřebávání živin ze stravy a snižuje jejich využití, snižuje se sekrece trávicích šťáv, ochabuje činnost trávicího traktu, snižuje se funkčnost tenkého střeva
• omezené finanční prostředky, osamělost, sociální izolace vedou k nevhodné výživě
• nezájem, apatie, lhostejnost vede k jednostranné výživě, převážně s obsahem sacharidů

V případě dotazů ohledně výživy a stravování kontaktujte výživového poradce!

V důsledku nevhodného stravování může u seniorů docházet ke zhoršování zdravotního stavu, např. k poruchám imunity, k úbytku svalů, a tím může docházet k narušení schopnosti sebepéče či snížení hybnosti. Špatný zdravotní stav zase mnohdy negativně ovlivňuje výživu, neboť v jeho důsledku může u seniorů docházet ke snižování chuti k jídlu až k nechutenství. Neschopnost přípravy stravy vede často ke stravě jednostranné a nevyvážené. Vlivem poruch trávení a vstřebávání živin se často vyskytují průjmy a zácpa.

Senioři v péči

Stravu seniorů, kteří jsou v institucích, které o ně dlouhodobě pečují, je třeba garantovat kvalifikovanými pracovníky, tedy nutričními terapeuty. V mnoha zařízeních sociální péče však tato profese není a proto tato zařízení nemohou garantovat potřebnou úroveň poskytovaného stravování (připravují-li jakoukoliv léčebnou stravu, tedy dietu).

Senioři v domácím prostředí

Pro seniory, kteří jsou v domácím prostředí je výhodné konzultovat své stravování s nutričním terapeutem, který pomůže jídelníček sestavit individuálně s přihlédnutím k potřebám, možnostem a ke zdravotnímu stavu. Dokáže zhodnotit stávající stravu co do zastoupení živin a dalších důležitých látek a doporučí její úpravy. V případě, že nelze pokrýt potřeby běžnou stravou, může doporučit zařazení výrobků enterální výživy. Ve stravě seniorů sehrává důležitou roli také spolupráce rodiny. Rodinní příslušníci jsou mnohdy těmi, kdo stravu zajišťují, proto by ji měli konzultovat právě oni.

Na co je tedy třeba se při stravě seniorů zaměřit?

Složení stravy

Strava by měla být pravidelná, rozvržení jídel se řídí potřebami klienta. Měla by být chutná a lákavá na pohled, aby podporovala chuť k jídlu, která bývá často snížena, příliš se neomezuje výběr pokrmů a surovin. Důležitou roli hraje i kultura stolování (společnost, prostředí, dobře větraná místnost). Ve stravě seniorů je třeba mnohdy počítat i s úpravou konzistence stravy – převedení do kašovité formy (mleté maso, bramborová kaše místo brambor apod.). Strava vždy musí respektovat dietetické požadavky, tzn. přihlíží se k aktuálnímu zdravotnímu stavu. Dietní omezení je ale třeba zvážit z ohledem na riziko nedostatečné výživy.

Energetická hodnota

Potřeba energie může klesat v souvislosti se snížením aktivity, platí to však jen v situaci, kdy jde o zdravou osobu pouze se sníženou aktivitou. Doporučená výše energetického příjmu osob starších 60ti let se pohybuje v rozmezí 8 000 - 8 400 kJ (pro střední věk se pohybuje doporučený energetický příjem v rozmezí 9 200 - 10 500 kJ). Základní energetická potřeba

je ale často zvýšena, a to zejména vlivem některých chronických onemocnění (srdeční, respirační nedostatečnosti). Skutečnou energetickou potřebu je tedy třeba určit podle konkrétní situace dané osoby.

Bílkoviny

Množství bílkovin není možné snižovat, protože jejich využití je s přibývajícím věkem nižší. Zvýšená nemocnost v tomto stádiu života navíc klade zvýšené nároky na příjem bílkovin a ve stravě je tedy třeba dbát jednak na jejich dostatečný příjem, a jednak na jejich kvalitu. V této kategorii proto výrazně měníme obvyklý poměr zastoupení živočišných a rostlinných bílkovin ve prospěch živočišných. Ty najdeme v mase, mléce a mléčných výrobcích, vejcích. Tepelnou úpravou je také třeba upravit jejich stravitelnost, která by měla být co nejsnadnější. Nejhůře stravitelná jsou jídla připravovaná smažením, výhodnější je přírodní úprava, co možná nejednodušší.

Vitaminy

Častý nedostatek vitaminů je způsoben jejich zhoršeným vstřebáváním. Je tedy důležité jejich množství ve stravě nesnižovat, ale spíše lehce zvyšovat, protože jejich potřeba je často zvýšena. To je způsobeno zejména díky vyšší nemocnosti seniorů. Důležitý je zejména příjem antioxidantů, které pomáhají bojovat proti škodlivým účinků volných radikálů.

Jedná se o vitaminy E, beta-karoten, vitamin C. Častý je také deficit kyseliny listové a vitaminu B12. Dostatečné množství většiny těchto látek souvisí s pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny.

Minerální látky

Senioři často trpí nedostatkem některých minerálních látek, a to zejména železa, zinku a vápníku. Je tedy třeba zaměřit se na jejich přísun v potravě, případně s ošetřujícím lékařem konzultovat jejich substituci.

Železo

Dobrým zdrojem železa je maso a vnitřnosti, mléčné výrobky, vejce. Najdeme ho také ve zdrojích rostlinných např. v celozrnném pečivu. Z živočišných zdrojů je však železo lépe využitelné. Příznivě na vstřebávání železa působí vitamin C. Je tedy vhodné např. pít přírodní ovocné šťávy před podáním železa. Mezi látky, které potlačují vstřebávání železa patří např. kyselina šťavelová ve špenátu nebo kyselina fytová (obsažená, mimo jiné, v obilovinových výrobcích, zejména v otrubách). Nevhodný je také silný černý čaj. V něm obsažený tanin tvoří s železem nevstřebatelné sloučeniny, které neumí naše tělo využít. Podobně je tomu s kávou, kakaem, červeným vínem a kolovými nápoji, i když ne tak výrazně. Kávu a čaj

je tedy lepší pít nejméně půl hodiny před tím, než si železo budete brát a výhodnější je zapít ho přírodní ovocnou šťávou, ředěným 100% džusem apod.

Zinek

Dostatek zinku pokryje pestrá strava, ve které jsou zastoupeny ryby, vejce, mléčné výrobky, ovoce, zelenina, výrobky z obilovin (zejména celozrnných) a ořechy. Otázkou ovšem je, kolik seniorů je schopno a ochotno takovou stravu konzumovat.

Vápník

Nejlepším zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky - jogurty, tvrdé sýry, kefír nebo tvaroh. Dobré je jíst sýry večer – vápník v noci tělo lépe využívá. Zkusit je možné také mléko sušené, které se přimíchá do jídla. Vápník najdeme i v sardinkách, rostlinnými zdroji vápníku jsou např. mák, ořechy, zelí, hrášek, brokolice, aj. Vápník je však pro nás lépe využitelný ze živočišných zdrojů, důležitá je tedy zejména pravidelná konzumace mléka a mléčných výrobků. Využití vápníku závisí také na dostatečném příjmu vitaminu D a bílkovin.

Jiné nutrienty

Častý deficit dalších látek, jako jsou např. polynenasycené mastné kyseliny, vláknina, lecitin. Zdrojem polynenasycených mastných kyselin jsou zejména některé rostlinné oleje (např. řepkový), rostlinné tuky (v některých tucích bylo množství těchto kyselin navýšeno – Rama Idea!, Flora), rybí tuk. Doporučuji konzumovat za studena lisované oleje, ořechy a semena, než rostlinné margaríny.

Vláknina je obsažena v ovoci, zelenině, celozrnných výrobcích, luštěninách.

Lecitin najdeme např. ve vejcích a výrobcích ze sóji.

Tekutiny

U seniorů se velice často setkáváme s dehydratací (odvodněním). Dehydratace je problémem více než 10 % starých lidí, čtvrtiny lidí s poruchou motility (hybnosti), přičemž ztráta 20 % tekutin může být fatální. S vyšším věkem se také ztrácí pocit žízně. Špatným zavodněním organizmu se zvyšuje riziko trombóz (sraženin), zácpy. Dehydratace způsobuje nepříjemný pocit v ústech, častější výskyt infekce močových cest. Vyvolává sníženou perfúzi mozkem, což způsobuje zmatenost, snadněji dochází k nerovnováze elektrolytů v organizmu.

Důležité je tedy pravidelné popíjení nápojů v průběhu celého dne, minimální příjem tekutin by měl vždy být 2 000 ml. Nejvhodnější jsou stolní vody kombinované s minerálními, ovocné a bylinné čaje (s přihlédnutím na účinek jednotlivých bylinek), přírodní ovocné šťávy

a ředěné 100% džusy.

Image: Ambro / FreeDigitalPhotos.net

Použité zdroje:

Smutek 2006, s.116, 117

Fvz.cz - Tamara Starnovská