Články
05.12.2008 - Iva Veselá
Jeskynní medvědy vyhubily změny klimatu
Gigantičtí medvědi jeskynní (Ursus spelaeus), kteří kdysi žili v Evropě od Španělska až po Ural, vyhynuli mnohem dříve, než se dosud myslelo – a nevyhubili je lovci.
Vědci zjistili, že medvědi vymřeli již před 27 800 lety, což je zhruba o 13 století dříve, než tvrdila dosavadní teorie. Toto datum se shoduje s obdobím významného ochlazení zvaným poslední glaciální maximum. Zdá se, že právě ztráta vegetace v důsledku ochlazení způsobila vymizení prašelmy.
Ve studii zveřejněné v časopise Boreas vědci tvrdí, že nenašli žádné důkazy o lidském vlivu na uvedené události. Tým použil nově získané údaje i již existující radiokarbonové datace nálezů kosterních pozůstatků a rekonstruoval tak chronologii vymírání.
„Naše práce ukazuje, že medvěd jeskynní patřil mezi megafaunou vyhubenou během poslední doby ledové v Evropě k prvním zmizelým,“ říká doktorka Martina Pacherová z katedry paleontologie univerzity ve Vídni. „K dalšímu vymírání docházelo v různých dobách během dalších 15 000 let.“
Doktorka Pacherová provedla výzkum společně s profesorem Anthony J. Stuartem z londýnského Muzea přírodní historie a Durhamské univerzity. Na základě analýzy lebeční anatomie, kostního kolagenu a zubů vědci tvrdí, že medvěd jeskynní se živil převážně vegetariánskou stravou a specializoval se na úzké spektrum vysoce kvalitních rostlin. Vysoká míra potravní specializace se tomuto druhu patrně stala osudnou, když se hlavní zdroje potravy po ochlazení staly špatně dostupnými.
Předchozí doměnka, že medvědi jeskynní přežívali ještě dalších 15 000 let, byla podle Pacherové a Stuarta založena na chybách v datování a zaměňování s nálezy kosterních pozůstatků medvěda hnědého (Ursus arctos), s nímž měl jeskynní medvěd společné předky. Medvěd jeskynní byl výrazně větší než dnešní medvědi – dosahoval hmotnosti až jedné tuny, zatímco největší ze současných medvědů, medvěd kodiak (Ursus arctos middendorffi) a medvěd lední (Ursus maritimus) jen výjimečně váží kolem 800 kilogramů. Medvěd hnědý patrně svého většího bratra v Evropě přežil díky odlišným dietním preferencím, hibernačním strategiím a dalším faktorům, které musejí být teprve podrobně prozkoumány.
Zdroj: Ekolist.cz
Hodnocení článku
Článek nebyl ještě ohodnocen.Čtěte také:
Co biopotraviny rozhodně nevyřeší - aneb vyvracení mýtůLesy kvůli oteplování ztrácí schopnost zadržovat uhlík
Pobavit i poučit chce Muzeum spotřebičů na pražském letišti
Tipy pro ekologickou domácnost
Vědci hledají plodiny odolné vůči klimatu
