Znáte potraviny z biologicko-dynamického zemědělství, nejčatěji označené logem svazu Demeter a víte, co tyto pojmy znamenají?

Potraviny Demeter

Již celkem běžně se v obchodní síti českých bioprodejen objevují výrobky s logem svazu Demeter a nápisy produkty biologicko-dynamického zemědělství, přesto řada zákazníků neví, co vlastně takto označené výrobky znamenají a jak se liší od „běžných“ biopotravin.

Ekologické i biodynamické zemědělství stojí v podstatě na stejném základě: snaze o takovou produkci potravin, která přispívá k ochraně životního prostředí, zajišťuje životní pohodu zvířat, oživuje venkov, poskytuje pracovní místa i znevýhodněným skupinám, zajišťuje bezpečné a zdravé potraviny, atd.

Proč tedy označovat dva totožné systémy hospodaření dvěma pojmy a mít pro ně různé certifikace a značky?

V zásadě proto, že totožné nejsou, a v podstatné řadě aspektů se odlišují.

Biologicko-dynamické zemědělství je zjednodušeně řečeno jednou z větví ekologického zemědělství, splňuje legislativní požadavky na EZ a jeho produkty lze označovat jako biopotraviny. Na první pohled se však liší používáním speciálních preparátů a použitím homeopatických opatření pro regulaci škůdců a chorob rostlin, v některých případech také hospodařením dle kosmických rytmů, což ale není součástí směrnic svazu Demeter.

Pro biodynamické zemědělství je také typický velký důraz na pojímání farmy jako jednotného samostatného organizmu, na celostní rozvoj a také vzájemné vztahy mezi půdou, rostlinami a zvířaty, které jsou chápány jako uzavřený soběstačný systém. Biologicko-dynamické zemědělství z filosofického hlediska vychází z duchovního světonázoru známého jako antroposofie a z myšlenek jejího zakladatele Rudlofa Steinera.

Co je, ale poměrně stejně významné, je skutečnost, že „biodynamické zemědělství má nejen udělovat ozdravné impulsy půdě a Zemi a produkovat potraviny člověku skutečně životodárné, ale má rovněž vnášet zdravého ducha do lidské společnosti. To je druhá veliká oblast působnosti biodynamického zemědělství, oblast velice důležitá, neboť naše společnost potřebuje ozdravné impulsy, jak se zdá, ještě více než nemocná půda a Země.“ Z toho plyne napojení například na alternativní pedagogické směry, jako je např. waldorfská škola.

Jak to probíhá...

Typickými pro biodynamické farmy jsou také tzv. camphillské nebo jiné léčebně-pedagogické komunity. Základem těchto komunit je soužití ošetřovatelů a svěřenců v každodenních činnostech bez rozdělování na ošetřovatele a klienty. Svěřenci bývají sice ve větší či menší míře fyzicky či mentálně nějak poškozeni, ale jinak se podle svých sil a možností zúčastňují všech aktivit společenství. Jedná se především o ruční práce v různých dílnách, v domácnostech a na farmě, která zásobuje komunitu biodynamicky pěstovanými potravinami. Lidé v takových komunitách bývají všeobecně méně zaměstnáni fyzicky i duševně sháněním pozemských statků a takto ušetřenou energii věnují aktivitám v mnoha oblastech duchovní sféry.

Kromě duchovního rozměru, tedy mezi hlavní „materiální“ odlišnosti biodynamického hospodaření patří:

- každá biodynamická farma směřuje k soběstačnosti v zajištění kompostu, hnoje a krmiv,

- všechny vnější energetické a materiální vstupy jsou minimalizovány,

- kompost nebo jiná statková hnojiva jsou ošetřována zvláštními preparáty v homeopatických dávkách,

- kvalita úrody je zlepšována požitím hnojového a křemičitého preparátu (tzv. roháček a křemenáček),

- v některých případech se setí, obdělávání a sklizeň řídí dle kosmických rytmů. [4]

Kromě toho je zemědělský statek v biodynamice chápán jako organismus, který musí být do značné míry uzavřený (což v EZ v současné době platí spíše teoreticky a legislativně je to ošetřeno minimálně), aby si zachoval vlastní zdraví. Krmiva i hnojiva by měla pocházet pokud možno z vlastního statku. Důraz se klade na individuální utváření podniku, na význam společenství lidí pracujících v podniku i lidí tvořících jeho zázemí a prostředí (zákazníci, obchodní partneři, příznivci), na vytváření zdravého podnikového klimatu i zdravého ekonomického prostředí (dodavatelsko-odběratelské vztahy, spravedlivé ceny), na vytváření zdravých majetkových vztahů (zakládaní nadací, které jsou pak vlastníky půdy a nemovitostí), na spolupráci se školami, ústavy atd., v chovu zvířat na lidskou péči (ideálem není chov v maximálně přírodních podmínkách bez lidské péče a práce), velké úsilí se již několik desítek let věnuje šlechtění vhodných odrůd kulturních rostlin, výzkumu v oblasti veterinární homeopatie atd.