Výživa má významný vliv na zdraví kosti po celý život. V mládí a dospívání je zásadní při jejich růstu a dosažení maximální kostní hmoty. Během života má vliv na udržení kostní hmoty. Při léčbě osteoporózy má výživa základní význam pro dostatečný příjem Ca, vitaminu D, vitaminu K. Nově je znám pozitivní vliv vitaminu K2 na osteokalcin a kostní matrix.

Co je sekundární osteoporóza

Jako sekundární osteoporóza je označována osteoporóza, která vznikla jinak než z tzv. primárních příčin. Mezi ty se počítá jednak vyšší věk pacienta, u žen snížené koncentrace estrogenů, ale také například nízká pohybová aktivita. Sekundární osteoporóza se klinicky tváří stejně jako primární, přesto je díky svému "původu" někdy snadněji léčitelná. Příčiny sekundární osteoporózy lze rozdělit na endokrinologické, gastrointestinální, neurologické, renální, revmatologické, při stavech po transplantaci orgánů, farmakologické a jiné (www.osteoporoza.cz).

Výskyt

Sekundární osteoporóza je poměrně častá. U mužů je to kolem 30–60 %. U perimenopauzálních žen je to až 50 %. Hlavním problémem se tedy stává kombinace sekundární osteoporózy a nejběžnější osteoporózy postmenopauzální.

Proč je výživě v léčbě osteoporózy (OP) věnována taková pozornost?

Protože na dosažení vrcholové kostní hmoty ve věku asi 25 let života se podílejí tři základní faktory. První jsou genetické predispozice, které snad mají vliv na kvalitu kosti až v 80 %. Tyto vlivy bohužel nemůžeme ovlivnit, jsou nám dány.

Druhý faktor je fyzická aktivita během dospívání, která má zásadní vliv na nárůst kostní hmoty a její dostatečnou kvalitu. Fyzická zátěž je hlavním stimulem obnovy kosti, pravidelná fyzická aktivita během dospělosti a ve stáří udržuje dobrý stav kostní hmoty. Třetím faktorem je správná výživa, která nás provází od útlého mládí, přes dospívání až do konce života. Ve stáří nabývá na důležitosti, protože osteoporóza je jedním z častých onemocnění vyššího věku. Největší

je postmenopauzální osteoporóza žen. Další skupinou pacientů s osteoporózou jsou pacienti s nemocemi, které mají negativní vliv na kost. Hovoříme pak o sekundární osteoporóze. Hlavní skupinou je zde poléková osteoporóza po dlouhodobém užívání glukokortikosteroidů, celiakie a laktózová intolerance a další mnohé onemocnění gastrointestinálního traktu. U těchto onemocnění je správná nutrice zásadní pro léčbu osteoporózy. Výživa nám slouží nejen k základnímu hrazení energie, ale rozhodující je její kvalita pro další metabolické procesy a následně vliv na kost. Základními položkami výživy, které ovlivňují kvalitu kosti, jsou dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. Dále pak vyvážený příjem bílkovin,

vitaminů a stopových prvků. Tato opatření platí všeobecně u všech typů osteoporózy, zvláště skupinou u sekundární osteoporózy, kdy je nutno přihlédnout k typu onemocnění.

V případě dotazů ohledně výživy nebo zdravotních potíží kontaktujte výživového poradce!

Vápník (Ca)

Je základní stavební jednotkou kosti a jeho denní příjem by měl být kolem 1000–1500 mg/d dle věku. Účinnost absorpce Ca je u dětí 75 %, v dospělosti 30–50 %, dále klesá s věkem. V běžné potravě bez konzumace mléka a mléčných

výrobků je asi 500 mg Ca/d. Příjem mléčných produktů v dospělosti je výrazně individuální a hlavně opomíjený. S věkem narůstá laktózová intolerance, která se podílí na nízkém příjmu Ca.

Vstřebávání Ca je závislé na třech faktorech:

potřebě organizmu, která je kontrolována parathormonem přes hladinu Ca v plazmě, dostatečném příjmu vitaminu D, který aktivuje vstřebávání Ca tenkou kličkou a velikosti dávky, živočišné i rostlinné potravě ve formě suplementace.

Dostupnost z potravin je velice různá. Z mléčných produktů je dostupnost vápníku asi 32 %. Z jednoho hrnku mléka, jednoho jogurtu nebo 40 g sýra se nám do organizmu vstřebá asi 96 mg Ca. Dostupnost Ca z některých rostlin je výrazně vyšší – z kapusty a čínského zelí je to až 56 %, naopak z květáku a špenátu jen 6–7 %. Proto pro vstřebání dostatečné dávky Ca je třeba několikanásobný objem zeleniny oproti běžné porci mléka. Zelenina je ale důležitou součástí stravy pro bohatý příjem vitaminu K.

Vstřebávání Ca tenkou kličkou naopak zvyšuje laktóza v mléce. Stavy po resekcích žaludku a tenkého střeva, zánětlivé onemocnění střeva jako Crohnova choroba a ulcerózní kolitida snižují dostupnost Ca. Stejně jako velký příjem alkoholu a více jak 3 šálky kávy denně, potraviny s kyselinou štavelovou, fosfáty a kyselinou fytinovou (špenát, rebarbora, produkty z otrub), které také snižují vstřebávání Ca.

Vstřebávání Ca zlepšuje dostatek HCl v žaludku, dostatečná hladina vitaminu D, laktóza v potravě a správný poměr Ca/P ve stravě.

Tip výživového poradce

Pozor, zvýšený příjem bílkovin rozhodně nevede ke zlepšení stavu osteoporózy nebo její prevence. Naopak  dlouhodobý nadměrný příjem bílkovin může vést k překyselení organismu, tím i odplavování vápníku z těla.

Bílkoviny

Je třeba si uvědomit, že kostní matrix je tvořena bílkovinami jako osteokalcin a kolagen. V poslední době se zkoumá vliv diety na vnitřní prostředí v přímé závislosti na příjmu bílkovin a vyšším podílu živočišných bílkovin na úkor rostlinných. Vychází se z teorie acidifikace stravou, kdy se podle PRAL (Potencial Renal Acid Load) potraviny dělí na kyselé – maso, cukr, tvrdé sýry a ryby, neutrální – obiloviny, zrní, rýže, mléko a zásadité – ovoce a zelenina. Je prokázáno že bílkoviny zvyšují produkci kyselin. Naopak rostlinná strava obsahuje soli draslíku s anionty organických kyselin, které alkalizují vnitřní prostředí.

Zvýšená endogenní produkce kyselin (nadbytek masa a bílkovin) pak vede k chronické mírné metabolické acidóze. K úpravě

pH je pak nutno tzv. pufrů, které se uvolňují z kostí jako alkalické soli kalcia. Dlouhodobý nadbytek bílkovin ve stravě postupně odvápňuje kosti výše uvedeným mechanizmem, proto množství bílkoviny ve stravě je vhodné omezovat ve prospěch zeleniny. Platí staré pravidlo ani moc, ani málo, ale střídmě.

Nedostatek bílkovin má vliv až ve formě malnutrice jak na vrcholovou kostní hmotu, tak na udržování kostní hmoty v dospělosti. Takový nedostatek se v naší populaci týká jen závažných onemocnění.

Tuky

V této oblasti je kladen důraz na omega 3 a 6 mastné kyseliny. Je prokázán pozitivní vliv omega 3 mastných kyselin na kost pro protizánětlivý vliv, snížení kostní resorpce, usnadnění resorpce kalcia ve střevě, zvýšení ukládání Ca do kostí a zvýšení kostního kolagenu. Omega 3 mastné kyseliny jsou obsaženy hlavně v rybím tuku a některých rostlinných olejích (olivový,

řepkový, lněný).

Rizikové faktory vzniku osteoporózy

Jsou zde zahrnuty prokazatelné nutriční vlivy, které mají negativní vliv na rozvoj osteoporózy:

• Věk je největší rizikový faktor – osteoporóza je přirozeným projevem stáří. Ve vyšším věku dochází i k omezenému příjmu všech nutritientů a jednostrannému příjmu potravy – malá pestrost stravy.

• Podváha v mládí (BMI 18,5) – mentální ano rexie, dlouhodobé psychiatrické poruchy.

• Alkohol – nadměrný příjem má negativní vliv na kost.

• Redukční diety způsobující podváhu, hlavně v mládí, mají negativní vliv na BMD (kostní hmota). Přísné diety mají za důsledek nevyvážený a jednostranný příjem nutritientů. Nízká hmotnost má za důsledek nižší zátěž kostí, která je základním stimulem její obnovy.

• Slazené limonády (coca-cola…) dlouhodobě mají acidifikující (okyselující) vliv na vnitřní prostředí.

• Nadměrný příjem bílkovin – acidifikující vliv na vnitřní prostředí.

• Nadměrné solení (acidifikující vliv na vnitřní prostředí) a nadužívání kofeinu (více jak 5 šálků kávy denně) souvisí s nadměrným příjmem cukru při slazení kávy.

(Image)